1Aramejský král Ben-hadad zmobilizoval celou svou armádu a v doprovodu třiceti dvou dalších králů i s jejich koňmi a válečnými vozy obklíčil Samaří a započal s jeho obléháním.
2Nejprve však do města vypravil své posly a vzkázal králi Achabovi:
3"Já, panovník Ben-hadad, ti nařizuji, abys mi odevzdal veškeré své stříbro a zlato a také své nejkrásnější ženy a děti."
4Izraelský král Achab se zalekl, a proto odpověděl: "Udělám všechno, co jsi mi nařídil, vždyť ti patřím nejen já, ale i vše, co mám."
5Ben-hadadovi poslové však zanedlouho přišli znovu s dalším příkazem: "Nařídil jsem ti, abys mi odevzdal své stříbro, zlato, ženy a děti.
6Proto zítra ve stejnou dobu k tobě pošlu své služebníky, aby sami prohledali tvůj palác a domy všech královských hodnostářů. Vezmou si a odnesou všechno, na čem si zakládáš a co má nějakou cenu."
7Tentokrát si Achab svolal všechny představitele Izraele a řekl jim: "Jak vidíte, Ben-hadadovi jde jen o to, aby vyvolal konflikt. Souhlasil jsem, že mu sám vydám své ženy, děti, stříbro a zlato, ale jemu to nestačí."
8Představitelé Izraele i všichni lidé jednohlasně prohlásili, aby ho Achab vůbec neposlouchal a nepřistupoval na jeho požadavky.
9Achab si tedy zavolal Ben-hadadovy posly a požádal je, aby svému králi vyřídili následující vzkaz: "Jsem ochoten splnit tvé původní požadavky, ale na tvou poslední výzvu nepřistoupím." Po těchto slovech poslové odešli a předali Achabovu odpověď Ben-hadadovi.
10Ben-hadad však Achabovi obratem odpověděl: "Ať se mnou bohové naloží, jak chtějí, ale přísahám, že zničím Samaří takovým způsobem, že z něj nezůstane ani hrstka prachu pro každého z mých bojovníků!"
11Nato izraelský král Achab odpověděl: "Vytahovat se můžeš až po boji a ne před ním."
12Když to poslové Ben-hadadovi vyřídili, právě se stejně jako ostatní králové opíjel ve svém stanu vínem. Sotva však uslyšel Achabovu odpověď, vydal rozkaz, aby se všichni připravili k útoku na město.
13Zatímco se připravovali k bitvě, přišel k izraelskému králi Achabovi prorok a jménem Hospodina mu oznámil: "Celou tuto velikou armádu, kterou vidíš, ti ještě dnes pomohu porazit, abys poznal, že já, Hospodin, jsem skutečný Bůh."
14"Ale jak mohu něco takového dokázat?" zeptal se Achab. Nato prorok odpověděl: "Hospodin praví, že ti pomohou velitelé vojsk oblastních správců." "Dobrá, a kdo zahájí boj?" ptal se dále Achab. "Budeš to ty sám," odvětil prorok.
15Achab tedy svolal všech dvě stě třicet dva velitelů vojsk oblastních správců a zmobilizoval také zbytek Izraelců. Celkem shromáždil sedm tisíc mužů a
16v pravé poledne s nimi vytáhl proti nepřátelskému ležení, kde se právě Ben-hadad a všech třicet dva králů opíjelo ve svých stanech.
17Velitelé vojsk oblastních správců vyrazili do boje jako první. Když je spatřily aramejské hlídky, ihned ohlásily Ben-hadadovi: "Ze Samaří k nám postupují vojáci!"
18Ben-hadad proto ihned vydal rozkaz: "Je mi jedno, jestli chtějí zaútočit nebo žádat o mír, přiveďte mi je živé!"
1919-20 Velitelé vojsk oblastních správců mezitím vyrazili z města následováni armádou ostatních Izraelců a všichni společně zaútočili na Aramejce, muž proti muži. Když se zaskočení Aramejci dali na útěk, Izraelci se pustili do jejich pronásledování. Králi Ben-hadadovi se však za pomoci několika dalších jezdců podařilo na koni uprchnout.
20***
21Izraelský král Achab mezitím se svou armádou rozprášil aramejskou jízdu, zničil válečné vozy a na straně Aramejců způsobil těžké ztráty.
22Po boji k Achabovi opět přistoupil Hospodinův prorok a řekl mu: "Vybuduj silnou armádu a udělej všechno, co je třeba, neboť na jaře proti tobě Aramejci opět zaútočí."
23K aramejskému králi Ben-hadadovi se shromáždili jeho rádci a řekli mu: "Izraelský Bůh je Bohem hor. Proto nás tentokrát přemohli. Jestliže však napadneme Izraelce na rovině, budeme silnější a určitě zvítězíme.
24Proto králi nahraď všech třicet dva králů skutečnými veliteli a vybuduj stejnou armádu, jako byla ta, o kterou jsi přišel v boji.
25Nahraď každého ztraceného koně a všechny válečné vozy, abychom se mohli postavit Izraelcům na rovině. Tímto způsobem je jistě přemůžeme." Král s jejich návrhem souhlasil a udělal vše, co mu řekli.
26Na jaře Ben-hadad vystrojil silnou armádu a vytáhl do Afeku, aby zaútočil proti Izraelcům.
27Také Izraelci připravili své vojsko, opatřili si zásoby jídla a vyrazili stejným směrem, aby se s Aramejci utkali. Když se obě armády utábořily, izraelská armáda vypadala ve srovnání s obrovským aramejským vojskem jako dvě malá stáda koz na horském svahu.
28Tenkrát přistoupil k izraelskému králi Achabovi Boží prorok a jménem Hospodina mu oznámil: "Protože si Aramejci myslí, že já, Hospodin, jsem Bohem, jehož moc je omezena pouze na hory, ale do údolí již nedosahuje, pomohu ti nad celou jejich obrovskou armádou zvítězit. Snad potom konečně pochopíte, že jsem opravdový a skutečný Bůh."
29Armády obou národů zůstaly celý týden ve svém ležení a teprve sedmý den vyrazily do boje. Izraelci tenkrát během jediného dne připravili o život sto tisíc aramejských pěšáků.
30Ostatním Aramejcům se podařilo uprchnout do Afeku, kde se však na ně zřítily hradby a usmrtily dalších dvacet sedm tisíc bojovníků. Samotný Ben-hadad utekl do města a ukryl se v nějaké zapadlé místnosti.
31Jeho služebníci, kteří s ním byli, mu však řekli: "Doneslo se nám, že izraelští králové jsou velkorysí. Kdybychom se vypravili k izraelskému králi oděni do smutečního žíněného roucha a na krk si dali oprátku, snad by tě nechal naživu."
32Jak řekli, tak také udělali a v žíněném rouchu s šíjí ovázanou provazem se vypravili k izraelskému králi Achabovi. Když ho požádali o milost pro svého krále Ben-hadada, Achab jim odpověděl: "Jestliže Ben-hadad ještě žije, pak ho přijmu jako svého bratra."
33Tato slova byla pro Aramejce tím nejlepším znamením, a proto rychle králi Achabovi přitakali: "Máš pravdu, králi, Ben-hadad je skutečně jako tvůj bratr!" Achab tedy přikázal, aby Ben-hadada přivedli, a když přišel, nechal ho vystoupit k sobě do vozu.
34Ben-hadad ihned Achabovi navrhl: "Vrátím ti všechna města, o která můj otec připravil tvého otce, a vyhradím ti v Damašku celé ulice, kde můžeš svobodně obchodovat, jak to dělával můj otec v Samaří." "Tvůj návrh přijímám," odvětil Achab, "za těchto podmínek jsem ochoten propustit tě na svobodu." Uzavřel tedy s Ben-hadadem navrženou smlouvu a nechal ho v pokoji odejít.
35Když to Hospodin viděl, povolal jednoho ze svých proroků a řekl mu, ať přikáže svému příteli, aby ho pořádně ztloukl. Když to však jeho přítel odmítl udělat, prorok prohlásil:
36"Protože jsi neuposlechl příkaz samotného Hospodina, jakmile se rozejdeme, zabije tě lev." A to se také stalo, sotva ten muž odešel, zaútočil na něj lev a usmrtil ho.
37Prorok pak vyhledal jiného muže a opět ho požádal, aby ho ztloukl. Tentokrát muž prorokovu výzvu uposlechl, ztloukl ho a způsobil mu viditelná zranění.
38V tomto stavu se pak prorok postavil u cesty a čekal na příjezd krále. Aby zůstal nepoznán, zahalil si oči páskou.
39Když král projížděl kolem, prorok na něj zavolal: "Vytáhl jsem do boje, ale někdo mi přivedl zajatce a poručil mi, abych ho střežil. Varoval mne, že když mi uteče, zaplatím za něj vlastním životem nebo se budu muset vyplatit více než třiceti kilogramy stříbra.
40Přes všechnu moji snahu mi zajatec nakonec přece jen uprchl." "Pak jsi tedy sám nad sebou vynesl rozsudek," odpověděl izraelský král Achab.
41Vtom si prorok rychle strhl pásku z očí, a když ho král poznal,
42prorok na Hospodinův pokyn zvolal: "Daroval jsi volnost muži, kterého jsem nenávratně odsoudil k smrti. Proto položíš svůj život za něj a tvůj národ padne namísto jeho národa."
43Když to Achab vyslechl, rozladěný a nasupený odjel do svého paláce v Samaří.