1Sotva Achab dorazil do paláce, oznámil Jezábele všechno, co Elijáš vykonal a také že nechal popravit všechny Baalovy proroky.
2Jezábel okamžitě vypravila k Elijášovi posla se vzkazem: "Ať se mnou bohové naloží, jak chtějí, ale přísahám, že tě do zítřka nechám zabít, tak jako jsi připravil o život všechny mé proroky!"
3Elijáše tato zpráva vyděsila, a proto raději uprchl, aby si zachránil holý život. V Beer-šebě se rozloučil se svým služebníkem a sám se vydal do pouště.
4Putoval celý den, až dorazil k jednomu hustému keři. Posadil se pod ním a prosil Hospodina o smrt: "Už nemohu, Pane! Nechej mě zemřít, vždyť nejsem o nic lepší než moji předkové."
5Po těchto slovech ulehl pod keř a vyčerpáním usnul. Najednou se však objevil anděl, probudil Elijáše a vybídl ho, aby vstal a najedl se.
6Když se Elijáš rozhlédl kolem, spatřil vedle sebe čerstvě upečenou chlebovou placku a džbán vody. Najedl se tedy a napil a potom opět ulehl ke spánku.
7Hospodinův anděl se však vrátil, dotkl se Elijáše podruhé a řekl: "Vstaň a opravdu se dobře najez, jinak nezvládneš cestu, kterou máš před sebou."
8Elijáš tedy opět vstal a důkladně se najedl i napil. Když se takto posilnil, vydal se na cestu a putoval čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až přišel k Boží hoře Chorébu,
9kde v jeskyni přenocoval.
10Elijáš odvětil: "S velkým nadšením jsem hájil tvé zájmy, všemohoucí Hospodine a Bože, neboť Izraelci zavrhli tvá přikázání, rozbořili oltáře a násilně připravili tvé proroky o život. Zůstal jsem však na všechno už jen já sám a Izraelci se nyní snaží zabít i mě."
11Nato Hospodin řekl: "Vyjdi z jeskyně a postav se na horu. Budu tudy procházet a chci, abys byl u toho." Sotva Hospodin domluvil, zvedl se tak strašlivý vichr, že se otřásaly skály a pukaly hory. Hospodin však ve větru nebyl.
12Po vichřici přišlo zemětřesení a po něm ještě ohnivé blesky, ale Hospodin v nich opět nebyl. Když všechno utichlo, ozval se hlas tichý a jemný jako vánek.
13Sotva ho Elijáš uslyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel ven a postavil se před vchod do jeskyně. Vtom se opět ozval Hospodin a zeptal se ho: "Elijáši, co tady děláš?"
14Elijáš tedy zopakoval: "S velkým nadšením jsem hájil tvé zájmy, všemohoucí Hospodine a Bože, neboť Izraelci zavrhli tvá přikázání, rozbořili oltáře a násilně připravili tvé proroky o život. Zůstal jsem však už jen já sám a Izraelci se nyní snaží zabít i mě."
15Tehdy Hospodin Elijášovi odpověděl: "Vrať se, odkud jsi přišel, a až přijdeš do damašské pouště, vyhledej Chazaela a ustanov ho králem Aramu.
16Potom dosaď na izraelský trůn Nimšího syna Jehúa a posvěť Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, aby namísto tebe zastával prorocký úřad.
17Komu se podaří uniknout před pomstou, kterou vykoná Chazael, toho připraví o života Jehú. Kdyby však i Jehúovi přece jen někdo uniknul, usmrtí ho zcela jistě Elíša.
18Přesto však v Izraeli zůstane sedm tisíc věrných, kteří se nepodrobili Baalovi, nelíbali ho a neuctívali jako svého boha."
19Elijáš se tedy vydal na cestu a zanedlouho nalezl Šáfatova syna Elíšu. Elíša právě vedl pár volů a oral pole. Před ním oralo ještě dalších jedenáct volských spřežení. Elijáš přistoupil k Elíšovi a přehodil přes něj svůj plášť.
20Protože Elíša dobře věděl, co to znamená, ihned opustil své voly, rozběhl se za Elijášem a řekl mu: "Budu tě následovat, ale dovol mi dříve, než odejdu, ještě políbit na rozloučenou mé rodiče." "Dobrá," odvětil Elijáš, "ale pamatuj, k čemu jsem tě právě zavázal."
21Elíša se tedy vrátil a ze všeho nejdříve porazil své voly. Potom podpálil všechny své dřevěné nástroje a pluh a na jejich ohni uvařil maso z poražených volů. Na hostině, kterou uspořádal, rozdělil lidem uvařené maso, sám se však vydal za Elijášem, aby ho doprovázel a sloužil mu.