11-2 V Jizreelu žil člověk jménem Nábot, který vlastnil vinici ležící hned vedle paláce samařského krále Achaba. Jednoho dne se Achab rozhodl, že si v blízkosti svého paláce založí zeleninovou zahradu, a proto požádal Nábota, aby mu svůj pozemek přenechal. Výměnou mu nabídl ještě lepší vinici nebo tolik stříbra, jakou má vinice hodnotu.
2***
3Nábot však Achabovu nabídku odmítl se slovy: "Můj pane, ta vinice je dědictví po předcích, a proto ti ji v žádném případě nemohu dát."
4Když Nábot odmítl přenechat Achabovi svou vinici s pádným odůvodněním, že jde o dědictví, Achaba to natolik rozladilo, že ztratil chuť k jídlu, rozmrzele ležel ve své posteli a s nikým nepromluvil ani slovo.
5Když to viděla jeho manželka Jezábel, přišla k němu a zeptala se ho: "Co je s tebou, že ani nejíš?"
6Achab jí odpověděl: "Požádal jsem Nábota z Jizreelu, aby mi prodal svou vinici a dokonce jsem mu nabídnul, že mu ji řádně zaplatím nebo vyměním za jinou. On mě však odmítl a prohlásil, že mi svou vinici nedá."
7Nato však Jezábel řekla: "Takto se přece nechová izraelský král! Vzchop se a jdi se najíst! Nemáš žádný důvod k malomyslnosti, já pro tebe tu vinici od Nábota z Jizreelu získám."
8Jezábel pak Achabovým jménem napsala několik dopisů, opatřila je jeho pečetí a rozeslala představitelům města, kde bydlel Nábot.
9V dopisech stálo: "Vyzvěte všechen lid, aby se shromáždil a podstoupil jednodenní půst. Nábota posaďte na čelní místo a
10najměte proti němu dva prolhance a křivopřísežníky. Ty pak naveďte, aby odpřísáhli, že Nábot proklínal Boha i krále a za trest ho za městem ukamenujte k smrti."
11Představitelé a zástupci města, kde Nábot bydlel, Jezábele vyhověli a udělali všechno, co jim napsala.
12Vyhlásili půst a posadili Nábota na vyhrazené místo.
13Naproti němu se pak posadili dva ničemové, kteří Nábota křivě obvinili, že proklínal Boha i krále. Ostatní lidé ho pak vyvedli z města a ukamenovali k smrti.
14Když bylo po všem, představitelé města poslali Jezábele vzkaz, že Nábota odsoudili a popravili ukamenováním.
15Sotva se Jezábel dozvěděla, že Nábot je mrtev, oznámila Achabovi: "Můžeš klidně jít a zabrat vinici, kterou ti Nábot, odmítl prodat, neboť Nábot již není naživu."
16Sotva Achab uslyšel, že Nábot je mrtev, neváhal a jeho vinici si přivlastnil.
17Když to Hospodin viděl, nařídil Elijášovi Tišbejskému:
18"Vyprav se k izraelskému králi Achabovi do jeho paláce v Samaří. Nalezneš ho v Nábotově vinici, kterou si právě přivlastnil.
19Mým jménem se ho zeptej, zda si uvědomuje, že vinici, na kterou si činí nárok, ukradl a že kvůli tomu byl zabit její původní majitel? Nakonec mu oznam, že jsem nad ním jako Hospodin vynesl tento rozsudek: Zemřeš a na stejném místě, kde divocí psi olizovali Nábotovu krev, budou olizovat i tvoji."
20Elijáš uposlechl a vydal se na cestu. Sotva ho Achab uviděl, rozkřikl se na něj: "Tak přece jsi mě našel, ty zrádče!" Nato Elijáš odpověděl: "Vyhledal jsem tě, protože ses zaprodal zlu a provinil ses proti Hospodinu. Proto ti Hospodin vzkazuje:
21Přivedu tě do neštěstí a vyhladím veškeré tvé potomky. Usmrtím všechny muže z tvého rodu bez ohledu na jejich postavení.
22Naložím s tvým potomstvem jako s dynastií Nebatova syna Jarobeáma a s rodinou Achijášova syna Baeši. Svým jednáním jsi mne rozhněval a svedl jsi Izraelce ke špatnostem.
23A pokud jde o Jezábelu, já sám, Hospodin, ji nechám u jizreelských hradeb roztrhat divokými psy.
24O mrtvá těla příslušníků tvého rodu, kteří zahynou ve městě, se postarají hladoví psi. Ostatní, kteří padnou na poli, se stanou potravou pro supy."
25V historii Izraele totiž nikdo nenapáchal tolik zla jako král Achab podněcovaný svou manželkou Jezábelou.
26Uctíval falešné bohy a jejich napodobeniny a dopouštěl se těch největších zvrhlostí stejně jako kdysi Emorejci, které Hospodin před Izraelci vyhnal.
27Jakmile Achab slyšel, jaký osud je pro něho určen, roztrhl na znamení smutku svůj oděv, oblékl si roucho kajícníka a postil se, aby dal najevo, že svých činů upřímně lituje. Chodil ve smutečním šatu dokonce i spát a začal se chovat velmi pokorně.
28Hospodin proto za čas oznámil Elijášovi:
29"Pozoroval jsi, jak se Achab přede mnou pokořil? Protože svou vinu uznal, neuvrhnu jeho rod do neštěstí již nyní, ale svůj trest vykonám až za panování jeho syna."