Romans 3
1 Jakou přednost má tedy Žid anebo jakou užitečnost má obřízka?
2 Značnou po každé stránce. Především, že jim byly svěřeny Boží výroky.
3 Ale co potom, jestliže někteří neuvěřili? Zmaří snad jejich nevěra Boží věrnost?
4 Jistě ne! Spíše se má ukázati, že Bůh je pravdivý, ale každý člověk je lhář, jak je psáno: Abys byl shledán spravedlivým v svých slovech a zvítězil, když tě někdo bude soudit.
5 Ale ukazuje-li se naší nepravostí Boží spravedlnost, co řekneme? Je snad Bůh nespravedlivý, když projevuje hněv? - mluvím po lidsku.
6 Nikoliv! Neboť, jak bude Bůh moci soudit svět?
7 Jestliže však mou lží pravdivost Boží vynikla k jeho nesmírné slávě, proč ještě i já mám být souzen jako hříšník?
8 A neplatí to, co o nás potupně roztrušují a co podle některých říkáme: „Čiňme zlo, aby vzešlo dobro“? Tito (lidé) jsou spravedlivě odsouzeni!
9 Co z toho? Jsme my něco více? Naprosto ne! Vždyť jsme již obvinili Židy i Řeky, že všichni jsou pod hříchem,
10 jak je psáno: Není spravedlivého člověka, ani jednoho;
11 není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
12 Všichni se odchýlili, vesměs se stali neužitečnými; není člověka, křerý hy činil dobro, není ani jediného.
13 Otevřený hrob je jejich hrdlo, svými jazyky snují lest, hadí jed mají pod rty
14 a jejich ústa jsou plna zlořečení a hořkosti;
15 jejich nohy jsou rychlé ke krveprolití;
16 zkáza a bída na jejich cestách,
17 a nepoznali cesty pokoje;
18 není bázně Boží před jejich očima.
19 Víme pak, že cokoli Zákon praví, mluví těm, kdo jsou pod Zákonem, takže každá ústa jsou umlčena a celý svět je vinný před Bohem,
20 protože ze skutků Zákona nebude před ním ospravedlněn žádný člověk; neboť Zákon dává jen poznání hříchů.
21 Nyní však byla Boží spravedlnost zjevena bez Zákona, jak o ní svědčí Zákon a Proroci.
22 Je to Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista, pro všechny, kdo věří; není totiž rozdílu.
23 Vždyť všichni zhřešili a postrádají slávy Boží;
24 bývají pak ospravedlňováni zdarma jeho milostí pro vykoupení, které je v Kristu Ježíši.
25 Jeho Bůh ustanovil jako smírnou oběť skrze víru v jeho krvi, aby ukázal svou spravedlnost v tom, že pomíjel předchozí viny
26 v Boží trpělivosti, aby byla zřejmá jeho spravedlnost v nynějším čase, že je sám spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo je z víry v Ježíše.
27 Kde je tedy chlubení? Je vyloučeno. Jakým zákonem? Skutků? Ne, ale zákonem víry.
28 Máme tedy za to, že člověk bývá ospravedlňován vírou beze skutků Zákona.
29 Což je jen Bůh Židů? Což není také pohanů? Zajisté i pohanů.
30 Vždyť je jen jeden Bůh, který ospravedlní obřezané pro víru a neobřezané skrze víru.
31 Zákon tedy vírou rušíme? Jistě ne, nýbrž Zákon upevňujeme.