1Jakou přednost má tedy Žid anebo jakou užitečnost má obřízka?
2Značnou po každé stránce. Především, že jim byly svěřeny Boží výroky.
3Ale co potom, jestliže někteří neuvěřili? Zmaří snad jejich nevěra Boží věrnost?
4Jistě ne! Spíše se má ukázati, že Bůh je pravdivý, ale každý člověk je lhář, jak je psáno: Abys byl shledán spravedlivým v svých slovech a zvítězil, když tě někdo bude soudit.
5Ale ukazuje-li se naší nepravostí Boží spravedlnost, co řekneme? Je snad Bůh nespravedlivý, když projevuje hněv? - mluvím po lidsku.
6Nikoliv! Neboť, jak bude Bůh moci soudit svět?
7Jestliže však mou lží pravdivost Boží vynikla k jeho nesmírné slávě, proč ještě i já mám být souzen jako hříšník?
8A neplatí to, co o nás potupně roztrušují a co podle některých říkáme: „Čiňme zlo, aby vzešlo dobro“? Tito (lidé) jsou spravedlivě odsouzeni!
9Co z toho? Jsme my něco více? Naprosto ne! Vždyť jsme již obvinili Židy i Řeky, že všichni jsou pod hříchem,
10jak je psáno: Není spravedlivého člověka, ani jednoho;
11není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
12Všichni se odchýlili, vesměs se stali neužitečnými; není člověka, křerý hy činil dobro, není ani jediného.
13Otevřený hrob je jejich hrdlo, svými jazyky snují lest, hadí jed mají pod rty
14a jejich ústa jsou plna zlořečení a hořkosti;
15jejich nohy jsou rychlé ke krveprolití;
16zkáza a bída na jejich cestách,
17a nepoznali cesty pokoje;
18není bázně Boží před jejich očima.
19Víme pak, že cokoli Zákon praví, mluví těm, kdo jsou pod Zákonem, takže každá ústa jsou umlčena a celý svět je vinný před Bohem,
20protože ze skutků Zákona nebude před ním ospravedlněn žádný člověk; neboť Zákon dává jen poznání hříchů.
21Nyní však byla Boží spravedlnost zjevena bez Zákona, jak o ní svědčí Zákon a Proroci.
22Je to Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista, pro všechny, kdo věří; není totiž rozdílu.
23Vždyť všichni zhřešili a postrádají slávy Boží;
24bývají pak ospravedlňováni zdarma jeho milostí pro vykoupení, které je v Kristu Ježíši.
25Jeho Bůh ustanovil jako smírnou oběť skrze víru v jeho krvi, aby ukázal svou spravedlnost v tom, že pomíjel předchozí viny
26v Boží trpělivosti, aby byla zřejmá jeho spravedlnost v nynějším čase, že je sám spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo je z víry v Ježíše.
27Kde je tedy chlubení? Je vyloučeno. Jakým zákonem? Skutků? Ne, ale zákonem víry.
28Máme tedy za to, že člověk bývá ospravedlňován vírou beze skutků Zákona.
29Což je jen Bůh Židů? Což není také pohanů? Zajisté i pohanů.
30Vždyť je jen jeden Bůh, který ospravedlní obřezané pro víru a neobřezané skrze víru.
31Zákon tedy vírou rušíme? Jistě ne, nýbrž Zákon upevňujeme.