1Když se přiblížili k Jerusalemu a přišli do Bethfage u Olivové hory, poslal Ježíš dva učedníky
2a pravil jim: „Jděte do protější osady a hned naleznete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně!
3A řekne-li vám kdo co, řekněte: ´Pán je potřebuje´, a hned je propustí.“
4To se stalo, aby se naplnilo, co praví prorok:
5Řekněte Siónské dceři: Hle tvůj král ti přichází mírný, sedě na oslici, na osličím mláděti.
6Učedníci tedy šli a udělali, jak jim Ježíš přikázal.
7Přivedli oslici a oslátko, prostřeli na ně své pláště a (on) se na ně posadil.
8Přemnozí ze zástupu pak prostřeli své pláště na cestu, jiní zase sekali větve se stromů a pokladli jimi cestu.
9Zástupy, které byly napřed a které šly za ním, volaly: „Hosana Davidovu synu! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, hosana na výsostech!“
10A když vjel do Jerusalema, pohnulo se celé město a ptalo se: „Kdo je to?“
11Lid pak říkal: „To je ten prorok, Ježíš z galilejského Nazareta.“
12I vstoupil Ježíš do chrámu a vyháněl všechny kupující a prodávající v chrámě, zpřevracel stoly směnárníkům a sedadla prodavačům holubů
13a řekl jim: „Můj dům má být domem modlitby; vy však z něho děláte lupičský pelech.“
14A přistoupili k němu v chrámě slepí a chromí a uzdravil je.
15Když však veleknězi a vykladatele Písma viděli podivuhodné věci, které učinil, a chlapce hlasitě volat v chrámě: „Hosana Synu Davidovu“, rozhořčili se
16a řekli mu: „Slyšíš, co tihle říkají?“ Ježíš jim však řekne: „Ovšem; nikdy jste nečetli: Z úst nemluvňat a kojenců sis připravil chválu?“
17A nechal je, odešel ven mimo město do Bethanie a tam zůstal.
18Když se ráno vracel do města, pocítil hlad.
19A spatřil u cesty fíkovník a šel k němu, ale nenalezl na něm nic než listí. Řekne mu: „Ať nikdy, na věky už nezrodíš plody!“A ten fíkovník najednou uschl.
20Když to viděli učedníci, divili se a řekli: „Jak ten fíkovník najednou uschl!“
21Ježíš jim na to řekl: „Vpravdě vám pravím: Budete-li mít víru a nebudete-li kolísat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem, nýbrž i řeknete-li této hoře: ´Zdvihni se a vrhni se do moře!´, stane se (to).
22A všecko, začkoli budete s vírou prosit v modlitbě, dostanete.“
23Když přišel do chrámu a učil, přistoupili k němu veleknězi se staršími lidu a pravili: „Jakou mocí toto činíš a kdo ti dal tuto moc?“
24Ježíš pak jim odpověděl: „Také já se vás zeptám na jednu věc, a odpovíte-li mi, řeknu také já vám, jakou mocí to činím:
25Odkud byl křest Janův? Z nebe, či z lidí? „Ale oni u sebe uvažovali takto: „Řekneme-li ´Z nebe´, řekne nám: ´Proč jste mu tedy neuvěřili?´
26Řekneme-li však ´Z lidí´, bojíme se lidu, neboť všichni pokládají Jana za proroka“.
27I odpověděli Ježíšovi: „Nevíme“. Také on jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí toto činím.“
28„Co myslíte? Jeden člověk měl dvě děti. A přistoupil a řekl prvnímu: ´Synu, jdi dnes pracovat na vinici!´
29On odpověděl: ´Jdu, pane´; ale nešel.
30Přistoupil tedy k druhému a řekl podobně. On však odpověděl: ´nechci´; ale potom toho litoval a šel.
31Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“ Praví: „Ten druhý“. Řekl jim Ježíš: „Vpravdě vám pravím, že celníci a nevěstky vás předejdou do Božího království.
32Neboť přišel k vám Jan se spravedlivým životem, a neuvěřili jste mu. Celníci však a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, a přece ani potom jste se nedali na pokání, že byste mu byli uvěřili.“
33„Poslyšte jiné podobenství. Byl hospodář, který vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vyhloubil v ní lis a vystavěl věž, A pronajal ji vinařům a odcestoval.
34Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky pro své plody.
35Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, jiného zabili, jiného zase zkamenovali.
36Po druhé poslal jiné služebníky, mnohem více než dříve, a naložili s nimi stejně.
37A naposled k nim poslal svého syna a říkal si: ´Zastydí se před mým synem´.
38Než vinaři, když viděli syna, řekli si: ´To je dědic. Nuže, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše´.
39A chopili se ho, vyhnali, ven z vinice a zabili.“
40Co tedy učiní pán vinice o něm vinařům, až přijde?“
41Seknou mu: „Zle ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět plody v pravý čas.“ Praví jim Ježíš:
42„Nikdy jste nečetli v Písmech: Kámen, který zavrhli stavitelé, ten se stal kamenem úhelným? Pán to učinil a je to podivuhodné v našich očích?
43Proto vám pravím: Bude vám odňato Boží království a bude dáno národu, který přináší jeho plody.
44A kdo padne na ten kámen, rozrazí se; na koho pak padne, toho rozdrtí.“
45Když veleknězi a farizeové uslyšeli jeho podobenství, poznali, že mluví o nich.
46I usilovali zmocnit se ho, ale báli se zástupů, protože ho pokládaly za proroka.