1Neboť podobno je nebeské království hospodáři, který vyšel časně zrána najmout dělníky na svou vinici.
2Smluvil pak s dělníky denár na den a poslal je na svou vinici.
3A když vyšel kolem tří hodin, viděl jiné nečinně stát na tržišti.
4I řekl jim: ´Také vy jděte na mou vinici, a dám vám, co bude spravedlivé'.
5Oni tedy odešli. A zase vyšel kolem hodiny šesté a deváté a učinil stejně.
6Když vyšel kolem jedenácti a nalezl jiné, jak stojí, řekl jim: ´Co tu stojíte celý den nečinně?´
7Praví mu: ´Nikdo nás nenajal´. Řekne jim: ´Jděte také vy na mou vinici´.
8Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: ´Zavolej dělníky a dej jim mzdu, počínajíc posledními až po první'.
9Když tedy přišli ti, kteří byli najati kolem jedenácti hodin, dostali po denáru.
10Přišli pak i první a domnívali se, že dostanou více; ale také oni dostali po denáru.
11Když ho přijali, reptali proti hospodářovi:
12´Tihle poslední pracovali jedinou hodinu, a postavils je na roven nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko´.
13Ale on odpověděl jednomu z nich: ´Příteli, nekřivdím ti. Což jsi se mnou nesmluvil denár?
14Vezmi si své a jdi! Chci však i tomuto poslednímu dát stejně jako tobě.
15Což nesmím ve svém dělat, co chci? Či je tvé oko zlé, že já jsem dobrý?´
16Tak poslední budou prvními a první posledními.“
17Když se Ježíš ubíral vzhůru do Jerusalema, vzal stranou dvanáct (učedníků) a cestou jim řekl:
18„Hle, vystupujeme do Jerusalema a Syn člověka bude vydán velekněžím a vykladatelům Písma; i odsoudí ho k smrti
19a vydají ho pohanům, aby se mu posmívali, bičovali ho a ukřižovali, ale třetí den vstane.“
20Tehdy k němu přistoupila matka synů Zebedeových se svými syny, klaněla se mu a žádala ho o něco.
21A on jí řekl: „Co si přeješ? „Praví mu: „Řekni, aby tito dva moji synové seděli v tvém království jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici“.
22Ježíš však na to řekl: „Nevíte, co žádáte. Můžete pít kalich, který já budu pít? „Odpovědí mu: „Můžeme.“
23Řekne jim: „Můj kalich (sice) budete pít, avšak abyste mi seděli po pravici nebo po levici, to není mou věcí dát to, nýbrž je to pro ty, kterým to bylo připraveno od mého Otce.“
24A když to uslyšelo deset, rozmrzeli se na ty dva bratry.
25Tu Ježíš je přivolal a řekl: „Víte, že vládcové národů panují nad nimi a velcí na nich uplatňují svou moc.
26Tak tomu nebude mezi vámi. Ale kdo by chtěl být mezi vámi velký, ať je vaším služebníkem;
27a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je vaším otrokem.
28Jako Syn člověka nepřišel, aby si dával sloužit, nýbrž aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“
29Když vycházeli z Jericha, provázel ho četný zástup.
30A hle, dva slepci seděli u cesty, a když uslyšeli, že tudy jde Ježíš, zvolali: „Pane, smiluj se nad námi, Davidův synu!“
31Ale zástup je okřikoval, aby mlčeli. Oni však ještě více volali: „Pane, smiluj se nad námi, Synu Davidův!“
32Tu se Ježíš zastavil, zavolal je a řekl: „Co chcete, abych vám učinil?“
33Praví mu: „Pane, ať se nám otevřou oči.“
34Ježíš se slitoval, dotkl se jejich očí, a hned viděli a šli za ním.