1Když (s ním) byl za oněch dnů zase velký zástup a neměli co jíst, přivolal učedníky a řekl jim:
2„Je mi líto zástupu, protože už tři dny prodlévají se mnou a nemají co jíst.
3Rozpustím-li je domů hladové, zemdlejí na cestě; a někteří z nich přišli z daleka.“
4Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by jich tolik mohl kdo nasytit chleby tady v pustině?“
5I otázal se jich: „Kolik chlebů máte? „Oni řekli: „Sedm.“
6I rozkázal zástupu, aby se rozsadil na zem. A vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby předkládali; i předložili (je) zástupu.
7Měli také několik rybiček. I ty požehnal a rozkázal také je předkládat.
8I jedli a nasytili se, a ze zbytku nasbírali sedm košů.
9Bylo jich asi čtyři tisíce; a rozpustil je.
10A hned vstoupil na loď se svými učedníky a přišel do krajiny Dalmanutha.
11A přišli farizeové a počali se s ním přít a žádali od něho znamení s nebe, aby ho pokoušeli.
12I vzdechl v duchu a řekl: „Proč se toto pokolení dožaduje znamení? Věru pravím vám: Nebude dáno znamení tomuto pokolení!“
13A nechal je, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh.
14Zapomněli však vzít chleby, a kromě jednoho chleba neměli s sebou na lodi nic.
15Přikazoval jim pak toto: „Dejte pozor a varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova!“
16I uvažovali mezi sebou, že nemají chleba.
17Jakmile to Ježíš poznal, řekne jim: „Proč uvažujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte a nechápete? (Dosud) máte zaslepené srdce?
18Máte oči, a nevidíte, máte uši, a neslyšíte? Ani si nepamatujete,
19když jsem rozlámal pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů drobtů jste nasbírali? „Praví mu: „Dvanáct.“
20„A když sedm mezi čtyři tisíce, kolik plných mošen drobtů jste nasbírali? „Odpovědí mu: „Sedm.“
21I řekl jim: „Ještě nechápete?“
22Přijdou pak do Bethsaidy. A přivedou mu slepce a prosí ho, aby se ho dotkl.
23Vzal tedy toho slepce za ruku a vyvedl ho ven z vesnice, pak mu naslinil oči, vložil na něj ruce a otázal se ho: „Vidíš něco?“
24On vzhlédl a pravil: „Vidím lidi, neboť mám dojem, jako by stromy chodily.“
25Potom mu opět položil ruce na oči, a prohlédl a byl zase zdráv, takže viděl všechno jasně.
26A poslal ho domů se slovy: „Do vesnice vůbec nechoď!“
27Ježíš i jeho učedníci odešli do vesnic u Caesareje Filipovy a na cestě se otázal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“
28A oni mu odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní zase za jednoho z proroků“.
29Tehdy se jich zeptal: „A za koho mě pokládáte vy? „Petr mu odpověděl: „Ty jsi Pomazaný!“
30A důtklivě je napomenul, aby (to) o něm nikomu neříkali.
31Pak je začal poučovat, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, veleknězi a Vykladatelů Písma, být zabit a po třech dnech vstát.
32A mluvil o tom otevřeně. Petr však ho vzal stranou a počal mu domlouvat.
33Ale on se obrátil, pohleděl na své učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi s očí, pokušiteli! Vždyť nemáš na mysli věci Boží, nýbrž věci lidské!“
34přivolal pak zástup i své učedníky a řekl jim: „Kdo chce za mnou přijít, zapři se, vezmi svůj kříž a následuj mě.
35Kdo by totiž chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, a kdo ztratí svůj život kvůli mně a evangeliu, zachrání ho.
36Neboť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale svou duši zahubí?
37Vždyť co dá člověk výměnou za svou duši?
38Kdo se totiž bude stydět za mne a za moje slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, také Syn člověka se bude za něj stydět, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“