Bible

1 Když (s ním) byl za oněch dnů zase velký zástup a neměli co jíst, přivolal učedníky a řekl jim: 2 „Je mi líto zástupu, protože už tři dny prodlévají se mnou a nemají co jíst. 3 Rozpustím-li je domů hladové, zemdlejí na cestě; a někteří z nich přišli z daleka.“ 4 Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by jich tolik mohl kdo nasytit chleby tady v pustině?“ 5 I otázal se jich: „Kolik chlebů máte? „Oni řekli: „Sedm.“ 6 I rozkázal zástupu, aby se rozsadil na zem. A vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, rozlámal a dával svým učedníkům, aby předkládali; i předložili (je) zástupu. 7 Měli také několik rybiček. I ty požehnal a rozkázal také je předkládat. 8 I jedli a nasytili se, a ze zbytku nasbírali sedm košů. 9 Bylo jich asi čtyři tisíce; a rozpustil je. 10 A hned vstoupil na loď se svými učedníky a přišel do krajiny Dalmanutha. 11 A přišli farizeové a počali se s ním přít a žádali od něho znamení s nebe, aby ho pokoušeli. 12 I vzdechl v duchu a řekl: „Proč se toto pokolení dožaduje znamení? Věru pravím vám: Nebude dáno znamení tomuto pokolení!“ 13 A nechal je, vstoupil opět na loď a odjel na druhý břeh. 14 Zapomněli však vzít chleby, a kromě jednoho chleba neměli s sebou na lodi nic. 15 Přikazoval jim pak toto: „Dejte pozor a varujte se kvasu farizeů a kvasu Herodova!“ 16 I uvažovali mezi sebou, že nemají chleba. 17 Jakmile to Ježíš poznal, řekne jim: „Proč uvažujete, že nemáte chleby? Ještě nerozumíte a nechápete? (Dosud) máte zaslepené srdce? 18 Máte oči, a nevidíte, máte uši, a neslyšíte? Ani si nepamatujete, 19 když jsem rozlámal pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů drobtů jste nasbírali? „Praví mu: „Dvanáct.“ 20 „A když sedm mezi čtyři tisíce, kolik plných mošen drobtů jste nasbírali? „Odpovědí mu: „Sedm.“ 21 I řekl jim: „Ještě nechápete?“ 22 Přijdou pak do Bethsaidy. A přivedou mu slepce a prosí ho, aby se ho dotkl. 23 Vzal tedy toho slepce za ruku a vyvedl ho ven z vesnice, pak mu naslinil oči, vložil na něj ruce a otázal se ho: „Vidíš něco?“ 24 On vzhlédl a pravil: „Vidím lidi, neboť mám dojem, jako by stromy chodily.“ 25 Potom mu opět položil ruce na oči, a prohlédl a byl zase zdráv, takže viděl všechno jasně. 26 A poslal ho domů se slovy: „Do vesnice vůbec nechoď!“ 27 Ježíš i jeho učedníci odešli do vesnic u Caesareje Filipovy a na cestě se otázal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“ 28 A oni mu odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní zase za jednoho z proroků“. 29 Tehdy se jich zeptal: „A za koho mě pokládáte vy? „Petr mu odpověděl: „Ty jsi Pomazaný!“ 30 A důtklivě je napomenul, aby (to) o něm nikomu neříkali. 31 Pak je začal poučovat, že Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, veleknězi a Vykladatelů Písma, být zabit a po třech dnech vstát. 32 A mluvil o tom otevřeně. Petr však ho vzal stranou a počal mu domlouvat. 33 Ale on se obrátil, pohleděl na své učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi s očí, pokušiteli! Vždyť nemáš na mysli věci Boží, nýbrž věci lidské!“ 34 přivolal pak zástup i své učedníky a řekl jim: „Kdo chce za mnou přijít, zapři se, vezmi svůj kříž a následuj mě. 35 Kdo by totiž chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, a kdo ztratí svůj život kvůli mně a evangeliu, zachrání ho. 36 Neboť co prospěje člověku, získá-li celý svět, ale svou duši zahubí? 37 Vždyť co dá člověk výměnou za svou duši? 38 Kdo se totiž bude stydět za mne a za moje slova v tomto cizoložném a hříšném pokolení, také Syn člověka se bude za něj stydět, až přijde v slávě svého Otce se svatými anděly.“