Mark 7
1 A sejdou se k němu farizeové a někteří vykladatelé Písma; přišli z Jerusalema.
2 Když viděli, jak někteří z jeho učedníků jedí chléb rukama nečistýma, to je neumytýma -
3 farizeové totiž a vůbec Židé nejedí, dokud si neumyjí konečky prstů u rukou, neboť se drží podání starších;
4 také po návratu z trhu nejedí, dokud se neomyjí, a je mnoho jiných věcí, kterých se drží z podání: omývání číší, džbánů a měděných mís.
5 I tázali se ho farizeové a vykladatelé Písma: „Proč tvoji učedníci nežijí podle podání starších, ale jedí chléb nečistýma rukama?“
6 On jim však řekl: „Dobře prorokoval o vás, pokrytci, Izaiáš, jak je psáno: Tento lid mě ctí ústy, a jejich srdce je ode mne daleko;
7 než marně mě ctí, protože učí naukám a příkazům lidským.
8 Upouštíte totiž od přikázání Božího a držíte se podání lidského.“
9 Dále jim řekl: „Pěkně převracíte Boží přikázání, abyste zachovávali své podání.
10 Neboť Mojžíš řekl: Cti svého otce a svou matku a Kdo bude zlořečit otci nebo matce, ať zemře!
11 Vy však pravíte: Řekne-li kdo otci nebo matce: ´Korban - obětní dar - je to, co bys měl ode mne dostat',
12 už nepožadujete, aby něco vykonal pro otce nebo matku;
13 takto rušíte slovo Boží podáním svým a odevzdáváte je dále. A podobných takových věcí děláte mnoho.“
14 A opět přivolal zástup a řekl jim: „Poslyšte mě všichni a rozumějte!
15 Nemůže člověka poskvrnit nic, co do něho zvenčí vchází; ale to poskvrňuje člověka, co z člověka vychází.
16 Kdo má uši k slyšení, poslouchej!“
17 Když pak (odešel) od zástupu (a) vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.
18 A praví jim: „Tak i vy jste nechápaví? Nerozumíte, že nic, co zvenčí vchází do člověka, nemůže ho poskvrnit,
19 protože nevchází mu do srdce, nýbrž do břicha a vyjde do stoky? „- (tím) prohlašuje za čisté všechny pokrmy.
20 A říkal: „Co vychází z člověka, to člověka poskvrňuje.
21 Neboť z nitra, ze srdce lidí vycházejí špatné myšlenky, prostopášnosti, krádeže, vraždy,
22 cizoložství, lakoty, zloby, lest, nestydatosti, závistivý pohled, pomluva, pýcha, pošetilost.
23 Všechna tato zla vycházejí z nitra a poskvrňují člověka“.
24 Vešel pak do domu a nechtěl, aby (o něm) kdo věděl; ale nemohl se utajit.
25 Neboť jakmile o něm uslyšela žena, jejíž dcera měla nečistého ducha, vstoupila a padla mu k nohám.
26 Ta žena byla pohanka, Syrofeničanka rodem. A prosila ho, aby vyhnal zlého ducha z její dcery.
27 On jí řekl: „Nech, ať se napřed nasytí děti; neboť není dobré vzít chléb dětem a hodit ho psíkům“.
28 Ona mu však odpověděla: „Ovšem, Pane, ale i psíci jedí pod stolem z drobtů po dětech.“
29 I pravil jí: „Pro tuto svou řeč jdi; zlý duch vyšel z tvé dcery.“
30 A když odešla do svého domu, nalezla dítě ležet na lůžku a zlý duch (už) vyšel.
31 A opět odešel z tyrského kraje a přes Sidon přišel ke Galilejskému moři územím Dekapole.
32 A přivedou k němu hluchoněmého a prosí ho, aby na něj vložil ruku.
33 Vzal ho tedy stranou od zástupu, vložil mu své prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka,
34 vzhlédl pak k nebi, vzdychl a řekl mu: „Effatha“, to znamená: „Otevři se!“
35 A hned se mu otevřely uši a pouto jazyka se mu rozvázalo, a mluvil správně.
36 Přikázal jim pak, aby (o tom) nikomu neříkali; ale čím více jim přikazoval, tím více to oni rozhlašovali,
37 nadmíru se divili a říkali: „Dobře všechno učinil; i hluchým vrací sluch a němým řeč.“