Mark 13
1 Když pak vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Mistře, pohled, jaké to kameny a jaké stavby!“
2 A Ježíš mu řekl: „Vidíš všechny tyto veliké stavby? Nebude ponechán kámen na kameni, všechno bude rozbořeno“.
3 A když seděl na Olivové hoře proti chrámu, tázal se ho soukromě Petr, Jakub, Jan a Ondřej:
4 „Řekni nám, kdy se to stane a jaké bude znamení, až se to všechno začne plnit?“
5 A Ježíš k nim počal mluvit: „Dejte pozor, aby vás někdo nesvedl!
6 Mnozí přijdou v mém jménu a řeknou: ´Já jsem to´, a mnohé svedou.
7 Až uslyšíte o válkách a pověstech o válkách, nebojte se; vždyť se to musí stát, ale to ještě není konec.
8 Povstane totiž národ proti národu a království proti království, budou zemětřesení na rozličných místech, bude hlad. To je počátek bolestí.
9 Mějte se však sami na pozoru! Vydají vás soudům a v synagogách vás budou bít; před vladaře a krále budete postaveni pro mne jim na svědectví.
10 Ale nejdříve musí být hlásána radostná zvěst všem národům.
11 Až vás povedou a vydají, neuvažujte předem, co máte mluvit, ale mluvte to, co vám v té chvíli bude dáno; neboť nebudete to mluvit vy, ale Duch svatý.
12 Vydá pak na smrt bratr bratra a otec dítě, děti povstanou proti rodičům a usmrtí je.
13 A budete ode všech nenáviděni pro mé jméno. Ale kdo vytrvá až do konce, ten bude spasen.“
14 „Až pak uvidíte, že ohavná spoušť je tam, kde být nemá - ten, kdo čte, rozuměj, - tehdy ti, kdo jsou v Judsku, ať utekou na hory,
15 ten, kdo na střeše, ať nesestupuje a nevchází vzít si něco ze svého domu,
16 a kdo na poli, nevracej se zpět vzít si plášť.
17 Běda pak těhotným a kojícím v ony dny!
18 Modlete se, aby se to nestalo v zimě.
19 Neboť budou to dny takového soužení, jakého nebylo od počátku tvorstva, které Bůh stvořil, až dodnes, a nikdy nebude.
20 A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nezachránil by se žádný člověk; ale kvůli vyvoleným, které vyvolil, zkrátil ty dny.
21 A řekne-li vám tehdy kdo: ´Hle, tady je Kristus, hle, tam je´, nevěřte!
22 Neboť se objeví lžikristové a lžiproroci a budou dělat zázraky a divy, aby svedli, možno-li, (i) vyvolené.
23 Vy se tedy mějte na pozoru! Hle, předpověděl jsem vám všecko.“
24 „Ale v oněch dnech se, po onom soužení, zatmí slunce a měsíc nevydá svou zář,
25 hvězdy budou padat s nebe a nebeské moci se zachvějí.
26 A tehdy uvidí Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.
27 Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené ode čtyř světových stran, od konce země až po konec nebe.
28 Poučte se z podobenství fíkovníku. Když jeho větev omládne a vyrážejí listy, poznáváte, že je blízko léto.
29 Tak i vy, až uvidíte, že se to děje, vězte, že je to blízko, přede dveřmi.
30 Vpravdě vám pravím: Nepomine toto pokolení, dokud se to všechno nestane.
31 Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.“
32 „O onom dni však a o té hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec.
33 Dejte pozor, bděte, neboť nevíte, kdy je ten čas.
34 Jako člověk, který odcestoval, zanechal svůj dům a dal svým služebníkům moc, každému jeho práci, a vrátnému přikázal, aby bděl.
35 Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zdali večer, či o půlnoci, či za kuropění, či ráno,
36 aby vás, až se znenadání vrátí, nenalezl, jak spíte.
37 A co vám říkám, všem říkám: Bděte! “