1Potom vešel do Jericha a procházel jím.
2A hle, (byl tam) muž jménem Zacheus, vrchní to nad celníky a boháč.
3Toužil spatřit Ježíše, kdo to je, a nemohl pro zástup, protože byl malé postavy.
4I předběhl a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tamtudy měl projít.
5A když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl nahoru a řekl mu: „Zachee, spěšně sestup, neboť dnes musím zůstat v tvém domě“.
6I sestoupil spěšně a s radostí ho přijal.
7A všichni, když to viděli, reptali a říkali: „Vešel k hříšníkovi dát se hostit.“
8Zacheus však přistoupil a řekl Pánovi: „Hle, polovičku svého majetku, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem koho v něčem ošidil, nahradím čtyřnásobně!“
9Ježíš mu řekl: „Dnes se dostalo spásy tomuto domu, neboť i on je Abrahamův syn.
10Vždyť Syn člověka přišel hledat a spasit, co zahynulo.“
11Když ho poslouchali, připojil podobenství, protože byl blízko Jerusalema a oni se domnívali, že se Boží království teď hned zjeví.
12Řekl tedy: „Jeden urozený člověk odešel do daleké krajiny, aby převzal království a aby se pak vrátil.
13Zavolal si proto deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ´Těžte z nich, dokud nepřijdu´.
14Ale jeho občané ho nenáviděli a poslali za ním poselstvo se vzkazem: ´Nechceme, aby tenhle nad námi kraloval´.
15Když potom převzal království a vrátil se, přikázal, aby mu zavolali ty služebníky, kterým svěřil peníze, aby zvěděl, co který vytěžil.
16Přišel tedy první a pravil: ´Pane, tvoje hřivna vyzískala deset hřiven´. A řekl mu:
17´Dobře, dobrý služebníku, protože jsi byl věrný nad málem, budeš mít moc nad desíti městy´.
18Pak přišel druhý a pravil: ´Pane, tvoje hřivna vynesla pět hřiven´.
19I tomuto řekl: ´Také ty buď nad pěti městy.´
20Přišel pak jiný a pravil: ´Pane, tady je tvoje hřivna; měl jsem ji uloženu v šátku,
21neboť jsem se tě bál, protože jsi příkrý člověk: bereš, co jsi nepoložil, a žneš, co jsi nezasel'.
22Řekne mu: ´Z tvých úst tě soudím, špatný služebníku! Věděl jsi, že jsem příkrý člověk a že beru, co jsem nepoložil, a že žnu, co jsem nazasil.
23Proč jsi tedy neuložil mé peníze do směnárny? A já, až bych přišel, vybral bych si je s úrokem´.
24I řekl okolostojícím: ´Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven´.
25A řekli mu: ´Pane, má deset hřiven!´
26Pravím vám: Kdo má, tomu bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.
27A co se týká oněch mých nepřátel, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte je sem a zabijte je přede mnou!“
28Po těch slovech se ubíral napřed a šel do Jerusalema.
29Když se přiblížil k Bethfage a Bethanii u hory, která se nazývá Olivová, poslal dva své učedníky
30se slovy: „Jděte do osady naproti! Až tam budete vcházet, najdete přivázané oslátko, na kterém nikdo z lidí nikdy neseděl; odvažte je a přiveďte!
31A bude-li se vás někdo ptát: ´Proč (je) odvazujete?´, řekněte takto: ´Pán je potřebuje'.“
32Odešli tedy ti, kteří byli posláni, a nalezli, jak jim řekl.
33Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho majetníci: „Proě to oslátko odvazujete?“
34Ale oni řekli: „Pán je potřebuje.“
35A přivedli je k Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a posadili na ně Ježíše.
36Za jízdy mu pak prostírali své pláště na cestu.
37A když se už přibližovali ke svahu Olivové hory, začal celý zástup učedníků radostně chválit Boha mocným hlasem pro všechny zázraky, které dříve viděli,
38a provolávali: „Požehnaný, který přichází jako král ve jménu Páně; pokoj na nebi a sláva na výsostech!“
39Tu mu někteří farizeové ze zástupu řekli: „Mistře, pokárej své učedníky!“
40A odpověděl jim: „Pravím vám: Budou-li tito mlčet, kamení bude volat.“
41Když se přiblížil k městu a spatřil je, zaplakal nad ním
42a řekl: „Kdybys bylo poznalo i ty, a to aspoň v tento den, co je ti k pokoji! Ale teď je to skryto tvým očím.
43Neboť přijdou na tebe dni, i obklíčí tě tvoji nepřátelé náspem a oblehnou tě, sevřou tě odevšad
44a na zem povalí tebe i tvé děti, které jsou v tobě, a nenechají v tobě kamene na kamení, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“
45Vešel pak do chrámu a začal vyhánět prodavače
46a řekl jim: „Je psáno: Můj dům bude dům modlitby. Vy jste však z něho udělali lupičský pelech.“
47A učil každý den v chrámě. Avšak veleknězi a vykladatelé Písma s předáky lidu hledali, jak ho zahubit,
48ale nenacházeli, co by mu mohli udělat. Všechen lid totiž na něm visel a poslouchal ho.