Luke 14
1 Když Ježíš vešel v sobotu do domu jednoho farizejského předáka, aby pojedl chleba, zkoumavě ho pozorovali.
2 A hle, před ním byl nějaký vodnatelný člověk.
3 A Ježíš řekl znalcům Zákona a farizeům: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“
4 Ale oni mlčeli. I vzal ho, uzdravil a propustil.
5 Jim pak řekl: „Spadne-li někomu z vás syn nebo vůl do jámy, což ho nevytáhne hned v sobotu?“
6 A nedovedli mu na to odpovědět.
7 Když pozoroval, jak si pozvaní vybírají přední místa, pověděl jim podobenství:
8 „Až budeš od někoho pozván na svatbu, nesedej si na první místo, aby snad nebyl od onoho pozván někdo vzácnější, než jsi ty,
9 a aby nepřišel ten, který pozval tebe i jeho, a neřekl ti: ´Postup místo tomuto´, a potom by ses s hanbou posadil na poslední místo.
10 Ale až budeš pozván, jdi si sednout na poslední místo, takže až přijde ten, který tě pozval, řekne ti: ´Příteli, pojď si sednout výše! ´Tu se ti dostane cti přede všemi spolustolujícími.
11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
12 A tomu, co ho pozval, řekl: „Když strojíš oběd nebo večeři, nezvi své přátele, ani své bratry, ani své příbuzné nebo bohaté sousedy, aby tě snad i oni nepozvali oplátkou.
13 Ale když strojíš hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé.
14 A budeš šťasten, protože ti nemají čím odplatit; bude ti ale odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“
15 Když to slyšel jeden ze spolustolujících, řekl mu: „Šťasten, kdo bude jíst chléb v Božím království!“
16 A on mu řekl: „Jeden člověk vystrojil velikou večeři a pozval mnoho (hostů).
17 A v hodinu večeře poslal k pozvaným svého služebníka se vzkazem: ´Přijďte, neboť je už připraveno.´
18 A všichni se počali jako jeden vymlouvat. První mu řekl: ´Koupil jsem pole a musím si je jít prohlédnout; prosím tě, omluv mě!´
19 A jiný vzkázal: ´Koupil jsem pět párů volů a jdu je vyzkoušet; prosím tě, omluv mě!´
20 A jiný řekl: ´Oženil jsem se, a proto nemohu přijít.´
21 Vrátil se tedy ten služebník a oznámil to svému pánovi. Tehdy se pán domu rozhněval a řekl svému služebníkovi: ´Hned vyjdi na náměstí a do městských ulic a uved sem chudé, zmrzačené, slepé a chromé!´
22 A služebník pravil: ´Pane, stalo se, jak jsi rozkázal, a ještě je místo.´
23 A pán řekl služebníkovi: ´Vyjdi na cesty a k plotům a přinuť vejít, aby se naplnil můj dům.
24 Ale pravím vám: Ani jeden z těch mužů, kteří byli pozváni, neokusí mé večeře.“
25 A doprovázely ho četné zástupy. On se obrátil a řekl jim:
26 „Přichází-li kdo ke mně, a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i svůj život, nemůže být mým učedníkem.
27 Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem.
28 Kdyby totiž někdo z vás chtěl stavět věž, zdali by nejdříve nesedl a nepočítal (potřebný) náklad, vystačí-li na dokončení,
29 aby se mu potom, až by položil základ a nemohl dokončit, všichni nesmáli, když by to viděli,
30 a neříkali: ´Tenhle člověk začal stavět, a nemohl dokončit´?
31 Anebo který král, když se chce utkat ve válce s jiným králem, nesedne si nejdříve a neuvažuje, zdali se s deseti tisíci může utkat s tím, který proti němu táhne s dvaceti tisíci?
32 Když ne, pošle poselstvo, dokud je ten ještě daleko, a žádá jednání o mír.
33 Tak tedy nikdo z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.“
34 „Dobrá je zajisté sůl. Ale zkazí-li se i sůl, co ji osolí?
35 Není vhodná ani do země, ani do hnoje; ven ji vyhazují. Kdo má uši k slyšení, poslouchej!“