1Cestou spatřil člověka slepého od narození.
2A jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil, že se narodil slepý? On, či jeho rodiče?“
3Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče, ale (stalo se to,) aby se na něm zjevily Boží skutky.
4Musíme dělat skutky toho, který mě poslal, dokud je den; přichází noc, kdy nikdo nemůže pracovat.
5Dokud jsem na světě, jsem světlo světa.“
6Když to domluvil, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel mu tím blátem oči
7a řekl mu: „Jdi, umyj se v rybníku Siloam!“, což znamená v překlade Poslaný. Odešel tedy, umyl se, a když přišel, viděl.
8Proto sousedé a ti, kdo ho dříve viděli žebrat, pravili: „Není to ten, který sedával a žebral?“
9Jedni říkali: „Je to on“, jiní zase: „Není, ale je mu podoben.“ On však pravil: „Jsem to já!“
10Řekli mu tedy: „Jak jen se ti otevřely oči?“
11On odpověděl: „Ten člověk, který se jmenuje Ježíš, udělal bláto, pomazal mi oči a řekl mi: ´Jdi k Siloam a umyj se! ´ Šel jsem tedy, umyl se a prohlédl.“
12A řekli mu: „Kde je ten (člověk)?“ Praví: „Nevím.“
13Přivedou toho bývalého slepce k farizeům.
14A byla to právě sobota, když Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči.
15Farizeové se ho tedy znova optali, jak prohlédl. A on jim řekl: „Přiložil mi bláto na oči, umyl jsem se, a vidím.“
16Ale někteří z farizeů pravili: „Není to člověk od Boha, když nezachovává sobotu.“ Jiní říkali: „Jak by mohl hříšník dělat taková znamení?“ A byla mezi nimi roztržka.
17Praví tedy znovu tomu slepému: „Co ty o něm říkáš, když ti otevřel oči?“ A on řekl: „Je prorok.“
18Židé však o něm nevěřili, že býval slepý, a prohlédl, až zavolali rodiče toho, který nabyl zraku,
19a zeptali se jich: „Je to váš syn, o kterém říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že teď vidí?“
20Jeho rodiče na to řekli: „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý.
21Ale jak to, že teď vidí, nevíme, nebo kdo mu otevřel oči, my nevíme. Jeho se zeptejte, má léta, ať mluví sám o sobě.“
22Tak mluvili jeho rodiče, protože se báli Židů; neboť Židé se již usnesli, že kdo ho vyzná jako Mesiáše, toho vyloučí ze synagogy.
23Proto jeho rodiče řekli: „Má léta, jeho se zeptejte.“
24Znova tedy zavolali toho bývalého slepce a řekli mu: „Vzdej chválu Bohu! My víme, že ten člověk je hříšník.“
25On však odpověděl: „Zdali je hříšník, nevím; jedno vím, že jsem byl slepý, a teď vidím.“
26Tu mu zase řekli: „Co ti udělal? Jak ti otevřel oči?“
27Odpověděl jim: „Už jsem vám to pověděl, ale jako byste nebyli slyšeli; co chcete ještě slyšet? Nechcete se i vy stát jeho učedníky?“
28I zlořečili mu a řekli: „Ty jsi jeho učedník, my však jsme učedníci Mojžíšovi!
29My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, ale o tomhle nevíme, odkud je.“
30Onen člověk jim na to řekl: „To je věru divné, že vy nevíte, odkud je, a otevřel mi oči.
31Víme, že Bůh neslyší hříšníky, ale slyší toho, kdo je bohabojný a plní Boží vůli.
32Od věků nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepému od narození.
33Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by udělat nic.“
34Odpověděli mu: „V hříších ses celý narodil, a ty chceš poučovat nás?“ A vyhnali ho. –
35Ježíš uslyšel, že ho vyhnali, a když ho nalezl, řekl: „Věříš v Syna člověka?“
36On odpověděl: „A kdo je to, pane, abych v něj uvěřil?“
37Ježíš mu řekl: „Už jsi ho viděl, a právě on s tebou mluví“.
38A on pravil: „Věřím, Pane!“A padl před ním na kolena.
39A Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k rozsouzení, aby nevidoucí viděli a vidoucí oslepli“.
40Slyšeli to někteří z farizeů, kteří byli s ním, a řekli mu: „Což i my jsme slepí?“
41Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Ale vy říkáte: ´Vidíme´; váš hřích trvá.