1Tento Melchisedech totiž, král Salemu, kněz Boha nejvyššího, který vyšel vstříc Abrahamovi, když se vracel od porážky králů, a požehnal mu,
2kterému také Abraham přidělil ze všeho desátek, je nejprve podle překladu král spravedlnosti, dále však i král Salemu, což znamená král pokoje,
3bez otce, bez matky, bez rodokmenu, nemá ani počátek dnů ani konec života, ale tím je podobný Božímu Synu a zůstává knězem provždy.
4Jen popatřte, jak velký je to muž, když Abraham mu dal desátek z válečné kořisti, on, praotec!
5Ti pak ze synů Leviových, kteří přijímají kněžský úřad, mají nařízení brát podle Zákona desátek od lidu, to je od svých bratří, ačkoliv i oni vzešli z Abrahama.
6Avšak ten, který nepochází z jejich rodokmenu, přijal desátek od Abrahama a požehnal tomu, jenž měl zaslíbení.
7Není vůbec sporu (o tom), že požehnání dostává nižší od vyššího.
8Zde pak přijímají desátky smrtelní lidé, tam však někdo, o kterém se svědčí, že žije.
9A ať tak dím: Skrze Abrahama dal desátek i Levi, on, který desátky přijímá;
10neboť byl ještě v bedrách otcových, když mu Melchisedech přišel vstříc.
11Kdyby se tedy dosáhlo dokonalosti levitským kněžstvím - pod ním totiž lid přijal Zákon, k čemu bylo ještě třeba, aby povstal jiný kněz podle řádu Melchisedechova a nenazýval se podle řádu Aronova?
12Neboť mění-li se kněžství, je nutné, aby nastala změna i Zákona.
13Ale ten, o kterém se toto tvrdí, patří k jinému kmenu, z kterého nikdo nesloužil oltáři.
14Je přece všem známo, že náš Pán pochází z Judy, a při tomto kmenu Mojžíš nic nemluvil o knězích.
15A je to ještě mnohem patrnější, když podle podobnosti s Melchisedechem povstává jiný kněz,
16který se jím stal ne podle zákonného nařízení o tělesném (původu), nýbrž podle moci neporušitelného života.
17Neboť má (o sobě) svědectví: Ty jsi kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
18Tím se ovšem zrušuje předcházející nařízení pro jeho slabost a neužitečnost -
19vždyť Zákon nepřivedl nic k dokonalosti, a (místo toho) se zavádí lepší naděje, kterou se přibližujeme k Bohu.
20Tím více, že se to nestalo bez přísahy - oni se totiž stali kněžími bez přísahy,
21tento však s přísahou od toho, který mu řekl: Pán přísahal a nebude toho litovati: Ty jsi kněz na věky,
22proto se stal Ježíš zárukou lepší úmluvy.
23A (tam) se jich stalo mnoho kněžími, protože smrt bránila, aby (jimi) nezůstávali;
24ale tento má neměnitelné kněžství, poněvadž zůstává na věky.
25Proto také může dokonale spasit ty, kdo skrze něj přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.
26Takový velekněz zajisté byl pro nás vhodný: svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a povýšený víc než nad nebesa,
27který nepotřebuje denně, jako veleknězi, přinášeti nejprve oběti za hříchy své, potom za hříchy lidu; to učinil jednou provždy tím, že obětoval sám sebe.
28Neboť Zákon ustanovuje za velekněze lidi, kteří mají (na sobě) slabost, ale přísežné slovo, (v době) po Zákonu, (ustanovuje) Syna, který došel dokonalosti na věky.