Bible

1 Hlavní věc při tom, o čem mluvíme, jest: máme takového velekněze, který se posadil po pravici trůnu Velebnosti v nebesích 2 jako činovník svatyně a pravého stánku, který postavil Pán, ne člověk. 3 Každý velekněz totiž bývá ustanovován k tomu, aby přinášel dary a oběti; proto i tento musí mít něco, co by přinášel. 4 Kdyby tedy byl na zemi, ani by nebyl knězem, protože (tu) jsou ti, kdo přinášejí dary podle Zákona; 5 ale ti slouží (jen) obrazu a nástinu nebeských věcí, jak bylo zjeveno Mojžíšovi, když měl zbudovat stánek: Hleď, praví se totiž, ať uděláš všecko podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře. 6 Nyní však dosáhl tím znamenitější služby, čím lepší úmluvy je také prostředníkem, té, která je uzákoněna na lepších zaslíbeních. 7 Kdyby totiž ona první byla bez úhony, nehledalo by se místo pro druhou. 8 Vždyť s výtkou se jim praví: Hle, přijdou dni, praví Pán, kdy uzavřu s Izraelovým domem a s domem Judovým novou úmluvu, 9 ne podle úmluvy, kterou jsem učinil s jejich otci toho dne, kdy jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z Egyptské země, protože oni nevytrvali v mé úmluvě; i opustil jsem je, praví Pán. 10 A toto je úmluva, kterou uzavřu s Izraelovým domem po oněch dnech, praví Pán: Dám jim své zákony do mysli a do srdce jim je napíšu. I budu jim Bohem, a oni mi budou lidem. 11 A nikdo (už) nebude učit svého spoluobčana a nikdo svého bratra: ,Poznej Pána!' Neboť všichni mě budou znáti, od malého až po velkého. 12 Neboť budu mít slitování s jejich nepravostmi a na jejich hříchy už nevzpomenu. 13 Mluví-li o nové úmluvě, prohlašuje první za zastaralou. Co pak větší a stárne, je blízko zániku.