Hebrews 3
1 Proto, svatí bratři, účastníci nebeského povolání, pohleďte na apoštola a velekněze našeho vyznání, na Ježíše;
2 ten je věrný tomu, který ho ustanovil, jako byl věrný i Mojžíš v celém jeho domě.
3 On byl však uznán za hodná tím větší cti než Mojžíš, čím větší čest má stavitel než dům.
4 Každý dům totiž je někým stavěn; stavitelem pak všeho je Bůh.
5 Než Mojžíš byl věrný v celém jeho domě jako služebník k svědčení o tom, co mělo být v budoucnu řečeno,
6 ale Kristus je jako Syn nad svým domem. A jeho domem jsme my, zachováme-li si [až do konce pevnou] důvěru a chloubu naděje.
7 Proto, jak praví Duch svatý: Uslyšíte-li dnes jeho hlas,
8 nezatvrzujte své srdce jako v Rozhořčení v den Pokušení na poušti,
9 kde (mě) pokoušeli vaši otcové, když mě zkoumali, ačkoli viděli mé skutky
10 po čtyřicet roků. Proto jsem se rozhněval na toto pokolení a řekl jsem: ,Stále bloudí srdcem'; oni však nepoznali mé cesty,
11 takže jsem přisáhl v svém hněvu: ,Nevejdou do mého odpočinutí'.
12 Dejte pozor, bratři, aby snad v některém z vás nebylo zlé, nevěřící srdce, takže by odpadl od živého Boha,
13 ale povzbuzujte se jeden druhého každodenně, pokud se říká to „Dnes\, aby se z vás nikdo nezatvrdil klamem hříchu.
14 Vždyť jsme se stali účastníky Kristovými, zachováme-li si ovšem přesvědčenost, jaká byla na počátku, pevnou až do konce.
15 Když se tam praví: Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte své srdce, jako v onom Rozhořčení,
16 kdo pak byli ti posluchači, kteří se rozhořčili? Nebyli to všichni, kdo vytáhli z Egypta pod Mojžíšem?
17 Na které lidi se však hněval po čtyřicet let? Ne-li na hříšníky, jejichž těla padla na poušti?
18 Komu však přísahal, že nevejdou do jeho odpočinutí? Ne-li těm, kdo byli neposlušní?
19 I vidíme, že nemohli vejít pro nevěru.