1Poněvadž jsme to už nemohli vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami,
2a poslali jsme Timotheje, svého bratra a Božího služebníka v Kristově radostné zvěsti, aby vás utvrdil a povzbudil ve vaší víře,
3aby nikdo nezakolísal v těchto souženích. Vždyť sami víte, že jsme zde k tomu.
4Ano předem jsme vám pověděli, tehdy, když jsme byli u vás, že nás čeká soužení; tak se i stalo, a víte to.
5Proto, když jsem to již ani já nemohl vydržet, poslal jsem (k vám), abych se dověděl, jak je to s vaší vírou: zdali vás snad pokušitel nepokoušel a naše námaha nebyla I marná.
6Když se však nyní Timothej vrátil od vás k nám a přinesl nám radostnou zprávu o vaší víře a lásce i o tom, že nás máte stále v (dobré) paměti, protože nás toužíte spatřit, jako i my vás,
7tím jsme byli, i bratři, při veškeré své bídě a svém soužení, nad vámi potěšeni pro vaši víru;
8neboť í nyní žijeme, když vy stojíte v Pánu.
9Jaké díky však můžeme splatit Bohu j za vás pro veškeru radost, kterou se pro vás radujeme před svým Bohem?
10Vždyť ve dne v noci se přehojně modlíme, abychom vás osobně mohli vidět a doplnit nedostatky vaší víry.
11Kéž sám Bůh a Otec náš a náš Pán Ježíš nám upraví cestu k vám.
12Vám pak nechť Pán rozhojní až k plnosti vzájemnou lásku mezi vámi a ke všem, jak i my (máme) k vám,
13aby upevnil vaše srdce, abyste byli bezúhonní ve svatosti před naším Bohem a Otcem při příchodu našeho Pána Ježíše se všemi jeho svatými.