1A zase jsem povznesl své oči a pohleděl jsem, a hle, zprostřed dvou hor vycházely čtyři vozy, a ty hory byly hory z mosazi.
2V prvním voze ryšaví koně a v druhém voze černí koně
3a ve třetím voze bílí koně a ve čtvrtém voze skvrnití, silní koně.
4I ujal jsem se slova a řekl jsem k tomu andělu, jenž ve mně mluvil: Co toto, můj pane?
5A ten anděl odpověděl a řekl ke mně: Toto jsou čtyři duchové nebes, vycházející od zaujetí svého postavení před PÁNEM vší země.
6V kterém jsou černí koně, ti vycházejí do země severu, a ti bílí vyšli za nimi, a ti skvrnití vyšli do země jihu.
7A když ti silní vyšli, usilovali jít k chození sem-tam po té zemi; i řekl: Jděte, choďte po té zemi sem-tam; i pochodili sem-tam po té zemi.
8A zavolal mě a promluvil ke mně výrokem: Viz, ti, již vycházejí do země severu, upokojí v zemi severu mého ducha.
9A do stalo se ke mně slovo Hospodinovo, výrok,
10že mám vzít od vyhnanectva, od Cheldaje, od Tóvijji a od Jedaeji, - a ty, řekl, nechť vejdeš v onen den, a no, nechť vejdeš v dům Jóšijji, syna Cefanjova, kam přišli z Bávelu, -
11a no, nechť vezmeš stříbro a zlato a zhotovíš korunu, již nasadíš na hlavu Jehóšuy, syna Jehócádákova, velekněze,
12a budeš k němu pronášet výrok: Tak ový to výrok pronesl Hospodin zástupů: Hle, Muž, jeho jméno Výhonek, jenž bude vyhánět ze svého místa a vybuduje chrám Hospodinův;
13a no, chrám Hospodinův bude budovat on, a on ponese veličenství a usedne a bude panovat na svém trůně a bude na svém trůně knězem, a mezi nimi oběma bude dohoda pokoje.
14A ta koruna bude Chelemovi a Tóvijjovi a Jedaejovi a Chénovi, synu Cefanjovu, v chrámě Hospodinově památkou;
15a budou přicházet dalecí a budou v chrámě Hospodinově budovat, i budete vědět, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. Tak se stane, budete-li na hlas Hospodina, svého Boha, ochotně poslouchat.