1A ve čtvrtém roce Darjáveše, krále, se stalo, že se slovo Hospodinovo k Zecharjovi do stalo ve čtvrtém dni devátého měsíce, v Kislévu,
2když Béth-Él poslal Sareezera a Regem-Melecha a jeho muže uprošovat Hospodina
3výrokem ke kněžím, již patřili domu Hospodina zástupů, a k prorokům - výrokem: Zda mám v pátém měsíci plakat, odříkat si, jak jsem činil po tato - jak mnohá! - léta?
4I do stalo se ke mně slovo Hospodina zástupů, výrok:
5Prones ke všemu lidu země a ke kněžím výrok: Když jste se postili a bylo naříkání v pátém a v sedmém měsíci, a no, po těchto sedmdesát let, zda jste se mi vpravdě - mně! - postili?
6A když jste jedli a když jste pili, zda jste ne byli vy ti, již jedli, a vy ti, již pili?
7Zda ne znáte slov, jimiž Hospodin volal skrze dřívější proroky, když Jerúsalém byl obydlen a kliden a jeho města v jeho okolí, i Negev a nížina, to vše obydleno?
8I do stalo se k Zecharjovi slovo Hospodinovo, výrok:
9Tak ový to pronesl Hospodin zástupů výrok: Rozsuzujte správným rozsudkem a uskutečňujte jeden s druhým laskavost a slitování,
10a nechť neutiskujete vdovu a ni sirotka, cizince a ni chudého, a nechť ve svém srdci nezamýšlíte jeden neštěstí druhého.
11A le odmítli obrátit pozornost a nastavili vzdorovité rameno a své uši otupili, aby neslyšeli,
12a své srdce učinili diamantem, aby neslyšeli zákon a ni slova, jež Hospodin zástupů poslal ve svém Duchu skrze své dřívější proroky; i nastalo z blízkosti Hospodina zástupů veliké rozhněvání,
13a protože volal a neuposlechli, stalo se: Tak volali a neposlouchal jsem, řekl Hospodin zástupů,
14a bouřlivě jsem je hnal po všech národech, jichž neznali, a země za nimi byla zpustošena, takže v ní není přecházejícího ani vracejícího se, a no, učinili žádoucí zem zpustlinou.