1I ukázal mi Jehóšuu, velekněze, stojícího před tváří Anděla Hospodinova, a na jeho pravici stojícího Satana, aby mu byl odpůrcem;
2a Hospodin k Satanovi řekl: Musí se na tebe obořit Hospodin, ty Satane, a no, musí se na tebe obořit Hospodin, jenž nachází zálibu v Jerúsalémě! Zda tento ne ní oharkem vyproštěným z ohně?
3A Jehóšua byl oblečen v špinavá roucha a stál před tváří Anděla;
4ten se ujal slova a pronesl k těm, již stáli před jeho tváří, výrok: Sejměte z něho ta špinavá roucha! A k němu řekl: Viz, přenesl jsem z tebe tvou nepravost, a to k oblékání tě v sváteční oděvy.
5I řekl jsem: Nechť na jeho hlavu nasazují čistou čelenku; i nasadili čistou čelenku na jeho hlavu a oblékli ho v roucha, zatímco tam Anděl Hospodinův stál.
6A k Jehóšuovi Anděl Hospodinův důrazně prohlásil výrokem:
7Takto řekl Hospodin zástupů: Budeš-li chodit po mých cestách, budeš-li zachovávat má nařízení, pak ty budeš i soudit můj dům a i střežit má nádvoří a dám ti průvodce mezi těmito, již zde stojí.
8Nuže slyš, Jehóšuo, jenž jsi veleknězem, ty i tvoji druhové, již sedí před tvou tváří, ano, oni jsou muži - předmět údivu, neboť hle, já, chystám se přivést svého Služebníka, Výhonek,
9neboť hle, jeden kámen, jejž dám před tvář Jehóšuovu, na jeden kámen sedmero očí - hle, já, chystám se vyrýt na něm rytinu, prohlášeno Hospodinem zástupů, a v jeden den chci odnít nepravost oné země.
10V onen den, prohlášeno Hospodinem zástupů, budete moci každý svého bližního pozvat pod vinnou révu a pod fíkovník.