Titus 2
1 Ty však mluv věci, jež se sluší na zdravé učení:
2 Starci ať jsou střízliví, důstojní, rozvážní, zdraví ve víře, lásce, trpělivosti;
3 stařeny taktéž ať jsou ve vystupování takové, jak se sluší na osoby mající co činit s posvátnými věcmi, nepomlouvavé, ne zotročené přemírou vína, vyučující správným věcem:
4 aby mladé ženy vedly k tomu, by měly rády své muže, měly rády své děti,
5 byly rozvážné, cudné, pilné v domácích pracích, dobrotivé, podřízené svým vlastním mužům, aby se o Božím slovu nemluvilo zle.
6 Mladší muže taktéž nabádej, by si počínali rozvážně,
7 sám sebe podávaje stran všech věcí za vzor dobrých činů: v učení neporušenost, důstojnou vážnost,
8 zdravé slovo, jež nelze odsoudit, aby se protivník zastyděl, nemaje o nás co špatného říkat;
9 nevolníci ať se vlastním velitelům podřizují, ve všech věcech se snaží líbit, neodmlouvají,
10 neokrádají, nýbrž projevují veškerou poctivou věrnost, aby ve všech věcech ozdobovali učení, učení našeho Zachránce Boha.
11 Objevila se přece Boží milost, přinášející záchranu pro všechny lidi,
12 vyučující nás, abychom si odepřeli bezbožnost a choutky světa a žili v nynějším běhu věcí rozumně, spravedlivě a pobožně,
13 očekávajíce blaženou naději a objevení slávy našeho velikého Boha a Zachránce Ježíše Krista,
14 jenž za nás dal sám sebe, aby si nás vykoupil od vší bezzákonnosti a sám sobě očistil lid vyhrazený za vlastnictví, horlivý v dobrých činech.
15 Tyto věci mluv a nabádej a kárej se vším plnomocenstvím; nechť tě nikdo nepřezírá.