Titus 1
1 Pavel, nevolník Boží a apoštol Ježíše Krista podle víry Božích vyvolených a plného poznání pravdy, jež je podle pobožnosti,
2 v naději věčného života, jejž Bůh, jenž je prost lži, přislíbil před věčnými časy,
3 své slovo však svou dobou zjevil v poselství, jímž jsem byl pověřen já podle nařízení našeho Zachránce, Boha -
4 Titovi, vlastnímu dítěti podle víry nám společné: Milost a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Zachránce.
5 Na Krétě jsem tě ponechal z této příčiny: Abys ostatní věci ještě uvedl do úplného pořádku a v každém městě ustanovil starší, jak jsem ti nařídil já:
6 je-li někdo prost jakéhokoli obvinění, muž jedné ženy, mající věřící děti, ne takové, na něž jsou stížnosti pro rozpustilost, nebo nepoddajné.
7 Dohlížitel přece jakéhokoli obvinění prost být musí, jako Boží správce; ne svéhlavý, ne popudlivý, neoddávající se příliš vínu, ne rváč, netoužící po mrzkém zisku,
8 nýbrž pohostinný, libující si v dobru, rozvážný, spravedlivý, zbožný, střídmý,
9 lnoucí k spolehlivému slovu podle nauky, aby byl schopen i povzbuzovat zdravým učením i přemáhat odporující.
10 Jsou totiž mnozí a vzpurní nicotní mluvkové a podvaděči myslí, zejména ti, kteří jsou z obřízky,
11 jimž nutno ústa zavírat, kteří převracejí celé domy, pro mrzký zisk vyučujíce věcem, jimž se vyučovat nemá.
12 Kterýsi z nich, jejich vlastní prorok, řekl: Kréťané jsou vždy lháři, zlá zvěř, líná břicha;
13 toto svědectví je pravdivé a pro tuto příčinu je přísně kárej, aby byli ve víře zdraví,
14 nepřikládajíce mysl k židovským bájím a příkazům lidí odvracejících se od pravdy.
15 Čistým jsou všechny věci čisté, poskvrněným však a nevěřícím není čistého nic, nýbrž i jejich mysl i svědomí je poskvrněno;
16 vyznávají, že o Bohu vědí, svými činy ho však zapírají, jsouce ohavní a nepovolní a vzhledem k jakémukoli dobrému dílu bezcenní.