1Upomínej je, by se podřizovali úřadům, vrchnostem, prokazovali poslušnost a byli hotovi k veškerému dobrému dílu,
2o nikom zle nemluvili, byli nehašteřiví, umírnění, projevujíce veškerou tichost vůči všem lidem.
3Vždyť i my jsme kdysi byli zpozdilí, nepovolní, bloudili jsme, otročíce různým choutkám a rozkoším, trávíce život v zlobě a závisti, plni zášti, nenávidíce se navzájem;
4když se však objevila vlídnost a lidomilnost našeho Zachránce Boha,
5zachránil nás ne na základě činů, jež byly ve spravedlnosti, jež jsme vykonali my, nýbrž podle soucitu svého, koupelí obrození a obnovením Svatého Ducha, -
6jehož na nás bohatě vylil skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce, -
7abychom se, byvše ospravedlněni milostí jeho, stali dědici podle naděje věčného života.
8To slovo je spolehlivé, i chci bys na těchto věcech důsledně trval, aby ti, kdo Bohu uvěřili, pamatovali na pilné pěstování dobrých činů; tyto věci jsou dobré a lidem užitečné,
9pošetilým sporům a rodokmenům a svárům a hašteřením o zákon se však zdaleka vyhýbej, neboť jsou bez užitku a nicotné.
10Sektářského člověka hleď po prvním a druhém napomenutí odbýt;
11víš, že takovýto je zvrácený a hřeší, jsa sám skrze sebe odsouzen.
12Až k tobě pošlu Artemu nebo Tychika, vynasnaž se přijít ke mně do Nikopole, neboť tam jsem se rozhodl přezimovat.
13Zénu, zákoníka, a Apollóa pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nechybělo,
14a i naši nechť se učí pilně pěstovat dobré činy pro nutné potřeby, aby nebyli neplodní.
15Pozdravují tě všichni, kteří jsou u mne. Pozdrav ty, kteří nás mají rádi ve víře. Milost se všemi vámi.