Bible

1 Proto jsi neomluvitelný, ó člověče, každý, jenž soudíš; vždyť v tom, v čem soudíš jiného, odsuzuješ sám sebe, neboť ty, jenž soudíš, pášeš tytéž věci. 2 Víme však, že na ty, kdo takovéto věci páší, je podle pravdy Boží soud - 3 a myslíš si toto, ó člověče, jenž soudíš ty, kdo takovéto věci páší, a sám je provozuješ, že ty Božímu soudu unikneš? 4 Nebo pohrdáš bohatstvím jeho vlídnosti a blahovůle a shovívavosti, nevěda, že tě ta Boží vlídnost vede k pokání? 5 Podle své tvrdosti a nekajícího srdce však sám sobě střádáš hněv, v den hněvu a zjevení spravedlivého soudu Boha, 6 jenž každému odplatí podle jeho činů: 7 těm, kteří v trpělivé vytrvalosti dobrého díla usilují o slávu a čest a nezkazitelnost, věčným životem, 8 těm však, kteří jsou svárliví, a jsou neposlušni pravdy, zato však poslušným nespravedlivosti, hněv a popuzení, 9 tíseň a úzkost, na každou duši člověka, jenž způsobuje zlo, i Žida nejprve, i Řeka, 10 sláva však a čest a pokoj každému, kdo působí dobro, i Židu nejprve, i Řeku; 11 neníť u Boha přijímání osoby - 12 ano, kolik jich hřešilo bez zákona, bez zákona i zahynou, a kolik jich hřešilo pod zákonem, budou skrze zákon souzeni, 13 (ne jsou přece před Bohem spravedlivi posluchači zákona, nýbrž provozovatelé zákona budou ospravedlněni, 14 neboť když lidé z národů, kteří zákona nemají, od přirozenosti provozují věci zákona, jsou oni, zákona nemajíce, sami sobě zákonem; 15 tací projevují dílo zákona napsané v svých srdcích, přičemž spolu svědčí i jejich svědomí a jejich myšlenky se mezi sebou navzájem obžalovávají nebo také obhajují;) 16 v den, v němž bude Bůh soudit tajnosti lidí, podle mé blahé zvěsti, skrze Ježíše Krista. 17 Jestliže se však ty pojmenováváš Židem a odpočíváš v zákoně a chlubíš se Bohem 18 a znáš vůli, a jsa vyučován ze zákona, umíš posuzovat, které věci jsou důležitější, 19 a důvěřuješ sám sobě, že jsi vodičem slepců, světlem těch, kteří jsou ve tmě, 20 napravovatelem nerozumných, učitelem nedospělých, majícím vzor poznání a pravdy v zákoně - 21 ty tedy, jenž poučuješ jiného, sám sebe nepoučuješ? Ty, jenž hlásáš, že se ne má krást, kradeš? 22 Ty, jenž říkáš, že se ne má cizoložit, cizoložíš? Ty, jenž si ošklivíš modly, se dopouštíš svatokrádeže? 23 Ty, jenž se chlubíš zákonem, Boha zneuctíváš zákona přestupováním? 24 Vždyť pro vás se, jak je psáno, mezi národy děje Božímu jménu rouhání! 25 Ano, obřízka je ovšem prospěšná, vykonáváš-li zákon, pakli však jsi zákona přestupníkem, stala se tvá obřízka neobřízkou. 26 Bude-li tedy neobřízka dbát spravedlivých požadavků zákona, ne stane se, že se jeho neobřízka bude počítat za obřízku, 27 a že neobřízka, jež je od přirozenosti, plnící zákon, bude soudit tebe, jenž pod písmenem a obřízkou jsi zákona přestupníkem? 28 Žid přece není ten, jenž jím je navenek, ani obřízka to, co je navenek v mase, 29 nýbrž ten je Žid, jenž jím je uvnitř, a obřízka srdce v duchu, ne v písmeni, jehož chvála je ne od lidí, nýbrž od Boha.