Romans 1
1 Pavel, nevolník Ježíše Krista, povolaný apoštol, oddělený k Boží blahé zvěsti,
2 (již Bůh předem přislíbil skrze své proroky ve svatých spisech,)
3 týkající se jeho Syna, (co do masa přišedšího ze semene Davidova,
4 co do Ducha svatosti v moci vyznačeného jako Syn Boží, skrze opětovné vstání mrtvých,) Ježíše Krista, našeho Pána,
5 skrze něhož jsme dostali milost a apoštolství pro jeho jméno, k poslušnosti víry mezi všemi národy,
6 mezi nimiž jste i vy povolaní Ježíše Krista, -
7 všem, kteří jsou v Římě, Božím milovaným, povolaným svatým: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.
8 Především svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny děkuji, že se vaše víra rozhlašuje po celém světě;
9 ano, Bůh, jemuž ve svém duchu konám svatou službu v blahé zvěsti o jeho Synu, je mi svědkem, jak o vás bez přestání činím zmínku,
10 vždy si při svých modlitbách vyprošuje, zda by se mi aspoň nyní podle Boží vůle nějak poštěstilo přijít k vám.
11 Velmi totiž toužím vás uvidět, abych vám mohl udělit nějaký duchovní dar k vašemu upevnění,
12 to jest vlastně společnému mezi vámi potěšení každého skrze víru, jež je v druhých, i vaši i mou.
13 Nerad bych však, bratři, by vám bylo neznámo, že přijít k vám jsem si často předsevzal, (a až doposud mi v tom bylo zabráněno,) aby se mi dostalo nějakého ovoce i mezi vámi, tak jako i mezi ostatními národy.
14 Jsem dlužníkem i Řekům i barbarům, i moudrým i nemyslícím;
15 tak jsem, pokud záleží na mně, odhodlán ohlásit blahou zvěst i vám, kteří jste v Římě.
16 Za blahou zvěst se přece nestydím; vždyť je to Boží moc k záchraně každému, kdo věří, i Židu nejprve, i Řeku,
17 neboť v ní na základě víry vychází vůči víře najevo Boží spravedlnost podle toho, jak je psáno: Spravedlivý však bude žít z víry.
18 Najevo totiž vychází Boží hněv z nebe proti vší bezbožnosti a proti nespravedlivosti lidí, kteří pravdu vlastní v nespravedlivosti.
19 Protože to, co je o Bohu poznatelné, je mezi nimi zjevné, neboť jim to Bůh zjevil, -
20 od stvoření světa se přece zřetelně vidí, jsouce podle učiněných věcí chápány myslí, jeho věci neviditelné: jeho navždy trvající moc i Božskost; a to je činí neomluvitelnými.
21 Protože, poznavše Boha, ho jako Boha neoslavili, aniž mu poděkovali, nýbrž v svých myšlenkách propadli nicotnosti a jejich nechápavé srdce bylo zatemněno;
22 tvrdíce, že jsou moudří, stali se pošetilci
23 a zaměnili slávu nezkazitelného Boha za podobu obrazu zkazitelného člověka a ptáků a čtyřnožců a plazů.
24 Proto je [také] Bůh v chtivostech jejich srdcí přenechal nečistotě, by si mezi sebou zneuctívali svá těla,
25 když Boží pravdu vyměnili za lež a předmětem náboženské úcty a služby učinili tvora nad Tvůrce, jenž je do věků hoden velebení. AMÉN.
26 Pro tuto příčinu je Bůh přenechal nectným vášním - vždyť i jejich ženštiny proměnily přirozené jich užívání v to, jež je proti přirozenosti,
27 a podobně i mužští, zanechavše přirozeného užívání ženského pohlaví, vzplanuli ve své náruživosti k sobě navzájem, by se hanebnosti dopouštěli mužští s mužskými a sami na sobě si odnášeli náležitou odplatu svého poblouzení.
28 A podle toho, jak oni neuznali za dobré mít Boha v plném poznání, přenechal je Bůh zavržené mysli, by provozovali neslušné věci,
29 jsouce naplněni vší nespravedlivostí, podlostí, hrabivostí, zlovůlí, vrchovatě plni závisti, vraždy, sváru, lsti, zlých sklonů,
30 našeptávači, pomlouvači, hodní Boží nenávisti, surovci, pyšní, vychloubači, vynalézači zlých věcí, rodičů neposlušní,
31 nechápaví, věrolomní, bez přirozené lásky, bez soucitu,
32 kteří, ač znají Boží spravedlivý úsudek, že ti, kteří takovéto věci páší, jsou hodni smrti, je nejen provozují, nýbrž i mají v těch, kdo je páší, zálibu s nimi společnou.