1(Řediteli hudby. Al-tašchéth od Dávida, michtám, když Šáúl poslal, a by střežili dům k jeho usmrcení.) Vyprosť mě, můj Bože, od mých nepřátel, kéž mě chceš vyzdvihnout před mými odpůrci,
2vyprosť mě od působců nepravosti a zachraň mě před muži krve,
3neboť hle, číhají na mou duši, srocují se proti mně silní; neodpadl jsem, aniž jsem zhřešil, Hospodine!
4Bez mého provinění běží a připravují se; probuď se mně vstříc a pohleď,
5a no, ty, Hospodine, Bože zástupů, Bože Isráélův, procitni k navštívení všech národů; kéž nejsi milostiv nikomu z nevěrných pachatelů špatnosti! Seláh.
6Vracejí se k večeru, vyjí jako pes a obcházejí město;
7hle, prskají svými ústy, v jejich rtech jsou meče, neboť prý: Kdo slyší?
8Ty však, Hospodine, se jim budeš smát, vysmívat se budeš všem národům.
9Jeho síla? K tobě chci obracet zřetel, neboť Bůh je mou záštitou.
10Můj Bůh, jeho laskavost, mě bude předcházet; Bůh mi bude poskytovat pohled na mé nepřátele.
11Kéž je nezabíjíš, aby oni, můj lid, nezapomínali; svou mocí je nechej potulovat se a svrhni je, náš štíte, Pane!
12Hříchem jejich úst je řeč jejich rtů, nechť tedy jsou polapeni ve své pýše a pro klení a pro lhaní, jež pronášejí.
13Skoncuj v popuzení, skoncuj, a ť jich není, a ť vědí, že nad Jákóbem vládne Bůh do posledních končin země. Seláh.
14A vracejí se k večeru, vyjí jako pes a obcházejí město;
15nechť se oni potulují za pokrmem; nebudou-li se moci nasytit, nechť přenocují tak.
16Já však chci opěvovat tvou sílu a k jitru s plesáním chválit tvou laskavost, neboť ses mi stal záštitou a útočištěm v den mé tísně.
17Má sílo, tobě chci při hudbě zpívat, neboť Bůh je mou záštitou, Bůh mé laskavosti.