1Když sedáš k jídlu s vládcem, musíš pečlivě uvážit, koho máš před svou tváří;
2a no, budeš klást nůž na své hrdlo, jsi -li ty příliš hltavý,
3nechť se neoddáváš tužbě po jeho lahůdkách, neboť to je klamný pokrm.
4Nechť se nenamáháš o bohatství; upusť od své vynalézavosti.
5Zda na ně zaletěly tvé oči? Již ho není, vždyť si jistotně umělo udělat křídla jako orel a zaletět k nebesům.
6Nechť nejídáš jídlo závistivého, aniž se budeš oddávat tužbě po jeho lahůdkách,
7neboť tak jako ve své mysli vypočítává, tak ový on je; říká ti: Jez a pij, a le jeho srdce není s tebou.
8Svou skývku, již jsi snědl, - budeš ji muset vyvrhnout, a zmaříš svá libá slova.
9Nechť nemluvíš v uši zpozdilého, neboť pohrdá prozíravostí tvých slov.
10Nechť neposouváš dávnou mez, aniž budeš vstupovat v pole sirotků,
11neboť jejich Výkupce je silný; on se bude přít jejich pří s tebou.
12Přiváděj své srdce ke kázni a své ucho k výrokům poznání.
13Nechť před hochem nezadržuješ kázeň; neumírá, jestliže ho biješ prutem.
14Když ty ho prutem biješ, vyprošťuješ jeho duši ze šeólu.
15Můj synu, zmoudří-li tvé srdce, bude se mé srdce radovat, ano, mé,
16a mé ledviny se budou veselit při promlouvání tvých rtů v poctivosti.
17Nechť tvé srdce nehorlí stran hříšníků, nýbrž po celý den stran úcty k Hospodinu.
18Je snad přece budoucnost? Pak se tvá naděje nebude vytínat.
19Slyš ty, můj synu, a zmoudři a dej svému srdci vykročit cestou;
20nechť nejsi mezi pijany vína, k tomu mezi žrouty masa,
21neboť pijan a zhýralec bude chudnout, a ospalost obléká v hadry.
22Naslouchej svému otci, jenž tě zplodil, a nechť nepohrdáš svou matkou, když zestárne;
23nabuď pravdy a nechť ji neprodáváš, moudrosti a zkušenosti a soudnosti.
24Otec spravedlivého zajisté bude jásat, zplodivší moudrého také se z něho radovat,
25radovat se bude tvůj otec i tvá matka, a no, jásat bude tvá rodička.
26Dej mi, můj synu, své srdce a nechť tvé oči oblibují mé cesty;
27vždyť nevěstka je hluboké propadliště, a cizinka - těsná cisterna;
28ona věru jako loupežník číhá a přidává nevěrných mezi lidmi.
29Komu ach? Komu běda? Komu sváry? Komu nářek? Komu rány bez příčiny? Komu zákal očí?
30Prodlévajícím při víně, přicházejícím okusit kořeněné víno.
31Na víno nechť se nedíváš, že se červená, že vy dává v poháru svou jiskru, hladce se sesmekává!
32Nakonec umí uštknout jako had, a no, jako kobra štípnout,
33tvé oči budou vidět nepatřičné ženy, tvé srdce bude mluvit zvrácenosti
34a staneš se jako by ležícím v srdci moře, a no, jako by ležícím na vrcholu stožáru.
35Zbili mě - nepocítil jsem bolesti; ztloukli mě - nezvěděl jsem. Kdy se budu probouzet? Nadále to budu ještě hledat.