1Jméno je hodno vyvolení nad veliké bohatství, a přízeň je lepší než stříbro a než zlato.
2Bohatý a chudý se setkávají, Tvůrcem jich obou je Hospodin.
3Když bystrý zpozoruje zlo, skryje se, a le prostoduší jdou dále a utrpí škodu.
4Odměna pokory, úcty k Hospodinu - bohatství, sláva a život.
5Na cestě převráceného - trní, pasti; střežící svou duši je od nich daleko.
6Poskytuj mladému zacvičení podle povahy jeho cesty, a ť se od toho neodvrací, ani když bude stárnout.
7Bohatý vládne nad chudými a vypůjčující je nevolníkem půjčujícímu.
8Rozsévající křivdu bude žít utrpení a hůl jeho vzteku musí zmizet.
9Kdo má dobr otiv é oko, ten bude požehnáván, neboť ze svého chleba dává nuznému.
10Vyžeň posměvače, a ť se vytrácí svár a přestává hádka a hanba.
11Milující čistotu srdce - pro přívětivost jeho rtů je král jeho přítelem.
12Oči Hospodinovy opatrují poznání, on vyvrací slova věrolomného.
13Lenoch řekne: Na ulici je lev, vprostřed prostranství bych mohl být zabit.
14Ústa nepatřičných žen - hluboké propadliště; padá tam prokletý Hospodinem.
15V srdci hocha je přivázána pošetilost; prut kázně ji od něho vzdaluje.
16Utiskuje kdo nuzného? Jemu k prospěchu. Dává kdo bohatému? Jen ke škodě.
17Nachyl své ucho a slyš slova moudrých, a by s své srdce přikládal k mému vědění,
18neboť je to líbezné, jestliže je uchováváš ve svém nitru, nechť jsou spolu upevňována na tvých rtech;
19aby tvá důvěra byla v Hospodina, uvědomil jsem tě dnes, ano, tebe!
20Zda jsem ti předtím nenapsal stran rad a poznání,
21abych ti dal poznat spolehlivost výroků pravdy k odpovídání výroky pravdy posílajícím tě?
22Nechť nuzného neolupuješ, proto že on je nuzný, aniž budeš sužovaného v bráně deptat,
23neboť jejich pří se bude přít Hospodin a ty, kdo je obírají, obere o žití.
24Nechť se nepřátelíš s náchylným k hněvu, aniž s mužem popudlivým budeš chodit,
25aby sis nezvykal na jeho stezky, takže bys přivodil léčku své duši.
26Nechť nejsi mezi udeřujícími dlaní, mezi ručícími za půjčky;
27nemáš-li čím splatit, nač má kdo brát tvé lůžko zpod tebe?
28Nechť neposouváš dávnou mez, již zřídili tvoji otcové.
29Spatřil jsi někoho hbitého ve své práci? Bude se postavovat před tvář králů, nebude se postavovat před tvář obyčejných lidí.