Nahum 2
1 K tvé tváři vystupuje bořitel - pozor na pevnost, hlídej cestu, posilni boky, velmi vystupňuj moc,
2 neboť Hospodin vrátil slávu Jákóbovu jako slávu Isráélovu, když je plenitelé poplenili a jejich výhonky zmařili.
3 Štíty jeho hrdinů jsou načerveněné, vojáci jsou oděni v červcový šarlat, vozy jsou v den své přípravy v ohnivé záři železa a kopí se míhají.
4 V ulicích zuří vozy, na prostranstvích se předbíhají, jejich vzezření - jako pochodně, sem-tam se kmitají jako blesky. -
5 Připomíná si své chrabré; ti klopýtají při své chůzi, spěchají k jeho zdi a zřizuje se ochranná střecha;
6 brány řek se otevřou a palác se rozpadne.
7 A no, je ustanoveno: Bude odvedeno, bude dopraveno nahoru, a jeho nevolnice budou sténat jako by hlas em holubů, tlukouce na svá prsa.
8 A Nínívé, to bylo odedávna jako rybník vod - a oni budou prchat… Stůjte! Stůjte! A le nebude ohlížejícího se.
9 Kořistěte stříbro, kořistěte zlato, neboť není konce jeho zařízení, bohatství všeho žádoucího náčiní.
10 Prázdnota, a no, vyprázdněnost a zpustošenost! I rozplývá se srdce za viklání kolenou a svíjení v bolesti ve všech bocích, a tváře jich všech stahují červeň.
11 Kde je doupě lvů, a no, to, jež bylo pastvištěm lvíčat, kde chodil lev, lvice, mládě lva, a nebylo plašícího?
12 Lev rval pro potřeby svých mláďat a rdousil svým lvicím, a plnil své díry úlovkem, a no, svá doupata rozervaným.
13 Hle, já, jsem proti tobě, prohlášeno Hospodinem zástupů, a chci na dým spálit jeho vozy, a tvá lvíčata bude požírat meč a tvé loupežení budu ze země vymycovat; a hlas tvých poslů již nebude slyšet.