1A když se přiblížili k Jerúsalému a přišli k Béthfaze u hory Oliv, tu vyslal Ježíš dva učedníky,
2pravě jim: Odeberte se do té vsi, jež je naproti vám, a hned uvidíte oslici tam přivázanou a u ní osle; uvolněte je a přiveďte mi je.
3A řekne-li vám kdo co, povíte: Má jich zapotřebí *Pán, i odešle je ihned.
4Toto celé se pak událo, aby bylo splněno to, co bylo řečeno skrze proroka, jenž praví:
5Povězte dceři Sióna: Hle, přichází ti tvůj Král, tichý a jízdmo na oslici a na osleti, mláděti tahouna.
6I odebrali se učedníci a zachovali se podle toho, jak jim Ježíš nařídil, a
7přivedli tu oslici a to osle a nakladli na ně svého šatstva, i nasedl na ně.
8A velmi početný dav nastlal vlastního šatstva na cestu, druzí pak utínali ze stromů větve a stlali na cestu.
9A davy, jež se braly před ním, i ty, jež šly za ním, volaly, říkajíce: HÓSANNA synu Davidovu! Požehnán budiž ten, jenž přichází ve jménu PÁNĚ! HÓSANNA v nejvyšších místech!
10A při jeho vstupu do Jerúsaléma bylo celé město vzrušeno a říkalo: Kdo je toto?
11A davy říkaly: Toto je Ježíš, ten prorok, jenž je z Nazaretu z Galileje.
12A Ježíš vstoupil do [Božího] CHRÁMU a vyhnal všechny ty, kdo v CHRÁMĚ prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla těch, kdo prodávali holuby.
13A praví jim: Je psáno: Můj dům bude nazýván domem modlitby, vy jste jej však učinili brlohem lupičů.
14A v CHRÁMĚ k němu přistoupili slepci a chromí a uzdravil je.
15A když velekněží a písmaři uviděli divy, jež vykonal, a dítky v CHRÁMĚ volající a říkající: HÓSANNA Synu Davidovu, byli jati nevolí
16a řekli mu: Slyšíš, co tito říkají? A Ježíš jim praví: Ano; nečetli jste nikdy: Z úst batolat a kojenců jsi zdokonalil chválu?
17A opustiv je, vyšel z města ven do Béthanie a přenocoval tam.
18Časně ráno však, nastoupiv cestu zpět do města, vyhladověl,
19a uzřev na cestě jeden fíkovník, přišel k němu a nenašel na něm nic než jen listí. A praví mu: Nechť z tebe již nikdy není pražádného ovoce. A ten fíkovník okamžitě uschl.
20A učedníci, vidouce to, se podivili a říkali: Jak ten fíkovník okamžitě uschl!
21A Ježíš jim v odpověď řekl: Věru, pravím vám: Jestliže budete mít víru a nezapochybujete, budete schopni vykonat nejen to, co se stalo tomu fíkovníku, nýbrž i když řeknete této hoře: Odstraň se a vrhni se do moře, stane se;
22a vše, očkoli v modlitbě s věrou poprosíte, dostanete.
23A když přišel do CHRÁMU, přistoupili k němu, když vyučoval, velekněží a starší lidu a pravili: Jakou pravomocí konáš tyto věci? A kdo ti tuto pravomoc dal?
24A Ježíš jim v odpověď řekl: Otáži se i já vás na jednu věc, a povíte-li mi ji, řeknu i já vám, jakou pravomocí tyto věci konám:
25Janův křest - odkud byl? Z nebe či z lidí? A oni se mezi sebou domlouvali, říkajíce: Povíme-li: z nebe, řekne nám: Proč jste mu tedy neuvěřili?
26Povíme-li však: z lidí, bojíme se davu, vždyť všichni mají Jana za proroka.
27I řekli Ježíšovi v odpověď: Nevíme. Děl jim i on: Aniž vám já míním říci, jakou pravomocí tyto věci konám.
28Ale co myslíte? Jeden člověk měl dvě děti; i přistoupiv k prvnímu, řekl: Dítě, jdi dnes, pracuj na [mé] vinici.
29A on v odpověď řekl: Nechce se mi. Potom však, lituje toho, odešel.
30A přistoupiv k druhému, řekl taktéž, a on v odpověď řekl: Já jdu, pane; a neodešel.
31Který z těch dvou vykonal otcovu vůli? Praví [mu]: Ten první. Ježíš jim praví: Věru, pravím vám, že vás dávkoví výběrčí a nevěstky předcházejí do Božího království.
32Ano, přišel k vám Jan na cestě spravedlnosti a neuvěřili jste mu, ale dávkoví výběrčí a nevěstky mu uvěřili, vy však, vidouce to, jste toho potom nelitovali, byste mu uvěřili.
33Poslyšte další přirovnání: Byl jeden hospodář domu, jenž vysadil vinici a postavil okolo ní plot a vykopal v ní lis a zbudoval věž, i pronajal ji rolníkům a odešel ze země.
34Když se však přiblížila doba ovoce, vyslal k těm rolníkům své nevolníky, by jeho ovoce vyzvedli.
35A rolníci, chytivše jeho nevolníky, jednoho zbili a jednoho zase zabili a jednoho ukamenovali.
36Opět vyslal další nevolníky, ve větším počtu než ty první, i učinili jim taktéž.
37A nakonec k nim vyslal svého syna a pravil: Na mého syna budou mít ohled.
38Rolníci však vidouce syna, sami mezi sebou řekli: Toto je dědic - pojďte, snažme se ho zabít a zaberme jeho dědictví.
39I chytili ho, vystrčili z vinice ven a zabili.
40Až tedy ten pán vinice přijde, co těm rolníkům učiní?
41Praví mu: Ty bídníky bídně zahubí a tu vinici pronajme druhým rolníkům, kteří mu budou ovoce v příslušných obdobích odvádět.
42Ježíš jim praví: Nikdy jste v Písmech nečetli: Kámen, jejž zamítli ti, kdo budovali, ten se stal hlavou nároží; ta je od PÁNA a je podivuhodná v našich očích?
43Pravím vám tudíž, že Boží království bude odňato vám a dáno národu, jenž bude poskytovat jeho ovoce.
44A kdo na ten kámen padne, bude roztříštěn, a na kohokoli padne on, rozmetá ho.
45A velekněží a farizeové poznali, uslyševše jeho přirovnání, že mluví o nich,
46a byli dychtiví se ho zmocnit, ale zalekli se davu, jelikož ho měli za proroka.