1A když Ježíš dokončil tato slova, stalo se, že ustoupil z Galileje a přišel na území Júdska za Jordánem,
2i vydaly se za ním početné davy a uzdravoval je tam.
3I přistoupili k němu farizeové, aby ho pokoušeli, a pravili: Je člověku dovoleno propustit svou ženu z jakékoli příčiny?
4On [jim] však v odpověď řekl: Nečetli jste, že ten, jenž je učinil, je od počátku učinil mužským a ženským pohlavím
5a řekl: Následkem toho člověk opustí otce i matku a bude sloučen se svou ženou, i stanou se ti dva jedním masem,
6takže již nejsou dva, nýbrž jedno maso? Co tedy spojil Bůh, nechť člověk nerozlučuje.
7Praví mu: Proč tedy Mojžíš přikázal dát list rozvodu a propustit [ji]?
8Praví jim: Mojžíš vám povolil propouštět své ženy vzhledem k vaší tvrdosti srdce, od počátku však tak nebylo.
9Pravím vám však, že kdokoli svou ženu propustí, ne pro smilstvo, a ožení se s druhou, cizoloží, a kdo se ožení s propuštěnou, cizoloží.
10Jeho učedníci mu praví: Má-li se věc člověka s jeho ženou takto, není prospěšné se ženit.
11A on jim řekl: Ne všichni jsou s to přijmout toto slovo, nýbrž ti, jimž je dáno,
12neboť jsou bezženci, kteří se tak zrodili z útrob matčiných, a jsou bezženci, kteří byli v bezženství uvedeni od lidí, a jsou bezženci, kteří se sami v bezženství uvedli pro království nebes. Kdo může přijímat, nechť přijímá.
13Tu k němu byla přinášena děťátka, aby na ně pokládal ruce a modlil se, učedníci však je okřikovali.
14Ježíš však řekl: Nechejte děťátka a nebraňte jim ke mně přicházet, neboť takových je království nebes.
15I pokládal na ně ruce a odebral se odtamtud.
16A hle, přistoupil jeden a řekl mu: Učiteli, co dobrého mám vykonat, abych měl věčný život?
17A on mu řekl: Co se mne ptáš na dobré? Ten, jenž je dobrý, je jeden. Chceš-li však vstoupit do života, buď bedliv příkazů.
18Praví mu: Kterých? A Ježíš děl: Nebudeš vraždit, nebudeš cizoložit, nebudeš krást, nebudeš křivě svědčit,
19cti svého otce a svou matku, a budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe.
20Ten mladík mu praví: Všechny tyto věci jsem zachoval, co mi ještě chybí?
21Ježíš mu děl: Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co je tvé, a dej chudým, a budeš mít poklad v nebi, a pojď, ber se za mnou.
22Ten mladík však, uslyšev to slovo, odešel smutný, neboť měl veliká jmění.
23A Ježíš svým učedníkům řekl: Věru, pravím vám: Boháč ztěžka vnikne do království nebes.
24A opět vám pravím: Snadnější je velbloudu vniknout dírkou jehly než boháči vniknout do Božího království.
25A když to uslyšeli učedníci, upadali v nesmírné ohromení a říkali: Kdo tedy může být zachráněn?
26Ježíš však, zahleděv se na ně, jim řekl: Lidem je toto nemožno, Bohu však jsou všechny věci možné.
27Tu mu Petr v odpověď řekl: Hle, my jsme zanechali všechny věci a vydali jsme se za tebou - co tedy připadne nám?
28A Ježíš jim řekl: Věru, pravím vám, že vy, kteří jste se vydali za mnou - v obrození, až Syn člověka zasedne na svém trůně slávy, posadíte se i vy na dvanáct trůnů, abyste soudili dvanáct kmenů Israélových.
29A každý, kdo zanechal domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo ženu nebo děti nebo polnosti pro jméno mé, dostane stonásobek a zdědí věčný život.
30Mnozí první však budou posledními a poslední prvními;