1Tu k Ježíšovi přistupují písmaři a farizeové z Jerúsaléma a praví:
2Proč tvoji učedníci přestupují, co se dochovalo od starých? Vždyť si nemyjí své ruce, když se chystají jíst chléb.
3On však jim v odpověď řekl: Proč i vy pro svou tradiční nauku přestupujete Boží přikázání?
4Bůh přece přikázal a pravil: Cti otce a matku; a: Kdo o otci nebo matce mluví zle, nechť smrtí skoná.
5Vy však pravíte: Kdokoli řekne svému otci nebo své matce: Čímkoli by ti ode mne bylo pomoženo, je darem
6i nebude nikterak svého otce nebo svou matku ctít; a pro svou tradiční nauku jste platnosti zbavili Boží přikázání.
7Pokrytci! Pěkně o vás prorokoval Isaiáš, když pravil:
8Tento lid mě rty ctí, jejich srdce je však ode mne daleko vzdáleno;
9ale marně mě uctívají, jako naukám vyučujíce příkazům lidí.
10A přivolav si dav, řekl jim: Slyšte a chápejte:
11Ne to, co do úst vstupuje, člověka znečišťuje, nýbrž to, co z úst vychází, to člověka znečišťuje.
12Tu přistoupili jeho učedníci a řekli mu: Víš, že se farizeové urazili, uslyševše to slovo?
13On však v odpověď řekl: Každá sazenice, již nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
14Nechejte je, jsou to slepí vodiči slepců; vodí-li však slepec slepce, padnou oba do jámy.
15A Petr mu v odpověď řekl: Objasni nám to přirovnání.
16On však řekl: I vy jste až dosud nechápaví?
17Ještě si neuvědomujete, že vše, co vstupuje do úst, se dostává do břicha a vypouští do záchodu?
18Ty věci však, jež z úst vycházejí, vystupují ze srdce, a onyno člověka znečišťují;
19ze srdce přece vystupují zlé myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání;
20toto jsou věci, jež člověka znečišťují, ale neumytýma rukama pojíst, to člověka neznečišťuje.
21A Ježíš, vyšed odtamtud, se uchýlil do končin Tyru a Sidónu;
22a hle, z onoho území vyšla jedna kanaanská žena a vykřikla [na něho ], pravíc: Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle ovládána démonem.
23On jí však neodpověděl ani slova, a jeho učedníci přistoupili a žádali ho, pravíce: Odbav ji, protože za námi pokřikuje.
24On však v odpověď řekl: Nebyl jsem vyslán, leč k ztraceným ovcím domu Israélova.
25Ona však přišla a klaněla se mu, pravíc: Pane, buď mi nápomocen.
26On však v odpověď řekl: Není správné chléb dětí vzít a hodit štěňatům.
27Ona však řekla: Ba ano, Pane, vždyť i štěňata žerou z drobtů, jež padají ze stolu jejich pánů.
28Tu jí Ježíš v odpověď řekl: Ó ženo, veliká je tvá víra; nechť se ti stane, jak si přeješ. A ta její dcera byla od oné hodiny vyléčena.
29A Ježíš odtamtud přešel jinam a přišel k moři Galilejskému; a vystoupiv na horu, usedl tam.
30I přistoupily k němu početné davy, mající s sebou chromé, slepce, němé, zmrzačené a mnoho jiných, i nakladli je k jeho nohám a uzdravoval je,
31takže davy byly jaty údivem, vidouce němé mluvící, zmrzačené zdrávy, chromé chodící a slepce vidoucí, i jaly se oslavovat Boha Israélova.
32Ježíš však, přivolav si své učedníky, řekl: Mám niterný soucit vůči davu, protože při mně zůstávají již tři dni a nemají, čeho by pojedli, a nerad bych je propustil s postem, aby snad na cestě neomdleli.
33A jeho učedníci mu praví: Odkud máme v pustotě vzít tolik chlebů, že bychom nasytili tak veliký dav?
34A Ježíš jim praví: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm, a několik rybek.
35I poručil davům usadit se na zem,
36a vzav těch sedm chlebů a ty ryby a poděkovav rozlámal a dával učedníkům a učedníci davu.
37A všichni pojedli a byli nasyceni i posbírali, co zbývalo úlomků, plných sedm košů.
38A těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů, kromě žen a malých dítek.
39A propustiv davy, nastoupil do lodi a připlul k hranicím Magadanu.