1V oné době uslyšel pověst o Ježíšovi Héródés, tetrarcha,
2a řekl svým sluhům: Toto je Jan, křtitel; on byl od mrtvých vzkříšen a následkem toho v něm projevují svou sílu ty mocné činy.
3Héródés se totiž byl Jana zmocnil, svázal ho a vsadil do vězení pro Héródiadu, ženu Filipa, svého bratra,
4neboť Jan mu říkal: Není ti dovoleno ji mít.
5A byl by ho rád zabil, ale bál se davu, jelikož ho měli za proroka.
6Když se však oslavovaly Héródovy narozeniny, zatančila přede všemi dcera té Héródiady a Héródovi se zalíbila,
7pročež jí s přísahou slíbil dát, cokoli si vyprosí;
8ona pak, byvši navedena od své matky, dí: Dej mi zde na podnose hlavu Jana, křtitele.
9A král tím byl zarmoucen, avšak pro přísahy a pro ty, kdo s ním leželi u stolu, poručil, by jí byla dána.
10I dal Jana ve vězení stít
11a jeho hlava byla donesena na podnose a dána té dívce, i donesla ji své matce.
12A přišli jeho učedníci a vyzvedli tělo a pohřbili je, a šli a podali zprávu Ježíšovi;
13a Ježíš, uslyšev to, se odtamtud na lodi uchýlil na pusté místo v ústraní. A davy, uslyševše to, se za ním z měst vydaly pěšky.
14A vyšed uviděl početný dav a byl vzhledem k nim pohnut niterným soucitem, i uzdravoval jejich neduživé.
15Když však nastal večer, přistoupili k němu jeho učedníci a pravili: To místo je pusté a denní čas již z valné části minul; propusť davy, aby odešli do vsí a nakoupili si potravin.
16Ježíš však jim řekl: Nemají zapotřebí odcházet, dejte jim pojíst vy.
17Oni však mu praví: Nemáme zde než pět chlebů a dvě ryby.
18A on řekl: Neste mi je sem.
19A poručil davům uložit se na trávě, vzal těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl do nebe a požehnal, i rozlámal ty chleby a podal učedníkům a učedníci davům;
20a všichni pojedli a byli nasyceni, i posbírali, co zbývalo úlomků, plných dvanáct košíků.
21A těch, kteří jedli, bylo okolo pěti tisíc mužů, kromě žen a malých dítek.
22A hned učedníky přinutil nastoupit do lodi a brát se před ním na druhý břeh, než propustí davy;
23a propustiv davy, vystoupil na horu do ústraní pomodlit se. A když nastal večer, byl tam sám,
24loď však již byla uprostřed moře pod náporem vln, neboť vítr byl opačného směru.
25Ale za čtvrté noční hlídky k nim sešel, kráčeje po moři,
26a učedníci, vidouce ho, an po moři kráčí, tím byli poděšeni a říkali: Je to přízrak; a dali se strachem do křiku.
27Ježíš k nim však ihned promluvil a pravil: Buďte klidní, to jsem já, nebojte se.
28A Petr mu v odpověď řekl: Pane, jsi-li to ty, poruč mi přijít po vodách k tobě.
29A on řekl: Přijď. A Petr sestoupil z lodi a vykročil po vodách, by přišel k Ježíšovi;
30vida však vítr, že je silný, ulekl se, a počav se potápět, vykřikl a pravil: Pane, zachraň mě!
31A Ježíš hned vztáhl ruku a zachytil ho, i praví mu: Malověrný, nač jsi zapochyboval?
32A když vystoupili do lodi, utichl vítr,
33a ti v lodi přišli a poklonili se mu, říkajíce: Opravdu jsi Boží Syn.
34I přepluli a přišli do země Gennésaretu;
35a když ho muži toho místa rozpoznali, vyslali do celého okolního kraje a přinášeli mu všechny, kdo se měli zle,
36i prosili ho snažně, aby si směli jen sáhnout na lem jeho šatu, a kolik si jich sáhlo, byli veskrze vyhojeni.