1I přistoupili farizeové a sadúceové, a aby ho pokoušeli, žádali ho, by jim ukázal nějaké znamení z nebe.
2On však jim v odpověď řekl: Když nastane večer, říkáte: Pohoda, neboť nebe se rdí;
3a ráno: Dnes bude nečas, neboť nebe se rdí a chmuří. Tvář nebe sice rozlišovat umíte, na znamení dob však nestačíte.
4Zlé a cizoložné pokolení se pídí po znamení a znamení mu dáno nebude, leč znamení Jonášovo. I opustil je a odešel.
5A když jeho učedníci připluli na druhý břeh, byli zapomněli vzít chléb;
6a Ježíš jim řekl: Varujte se a mějte se na pozoru před kvasem farizeů a sadúceů.
7Oni se však mezi sebou domlouvali, říkajíce: Protože jsme nevzali chleba.
8A Ježíš, poznav to, řekl: Co se mezi sebou domlouváte, malověrní, protože jste nevzali chleba?
9Nerozumíte ještě, aniž si pamatujete těch pět chlebů těch pěti tisíc, a kolik košíků jste nasbírali,
10ani těch sedm chlebů těch čtyř tisíc, a kolik košů jste nasbírali?
11Jak to, že nerozumíte, že ne stran chleba jsem vám řekl: mějte se na pozoru před kvasem farizeů a sadúceů?
12Tu pochopili, že jim neřekl, by se měli na pozoru před kvasem chleba, nýbrž před naukou farizeů a sadúceů.
13Když však Ježíš přišel do končin Césareje Filipovy, tázal se svých učedníků, pravě: Kdo praví lidé, že jsem já, Syn člověka?
14A oni řekli: Někteří, že Jan, křtitel, a druzí zase, že Eliáš, a jiní, že Jeremiáš nebo jeden z proroků.
15Praví jim: Kdo však vy pravíte, že jsem?
16A Šimon-Petr v odpověď řekl: Ty jsi KRISTUS, Syn živého Boha.
17A Ježíš mu v odpověď řekl: Blažen jsi, Šimone Bar-Jóno, protože ti to neodhalilo maso a krev, nýbrž můj Otec, jenž je v nebesích.
18A pravím ti i já, že ty jsi Petr, a na této skále zbuduji své shromáždění, a brány hádu je nezdolají.
19A dám ti klíče království nebes, a cokoli svážeš na zemi, bude svázané v nebesích, a cokoli uvolníš na zemi, bude uvolněné v nebesích.
20Tu svým učedníkům důtklivě zakázal, aby nikomu neříkali, že on je KRISTUS.
21Od té doby počal Ježíš svým učedníkům ukazovat, že musí odejít do Jerúsaléma a vytrpět mnoho věcí od starších a velekněží a písmařů, a být zabit a třetího dne být vzkříšen.
22A Petr, vzav si ho k sobě, mu počal domlouvat, pravě: Bůh ti buď přízniv, Pane, to se ti nikterak nestane.
23On však, obrátiv se, Petrovi řekl: Kliď se za mne, Satane, jsi mi léčkou, protože nemáš na mysli věci Boží, nýbrž věci lidí.
24Tu Ježíš svým učedníkům řekl: Chce-li kdo přijít za mnou, zřekni se sám sebe a chop se svého kříže a následuj mě.
25Kdokoli totiž bude chtít zachránit své žití, ztratí je, a kdokoli své žití pro mne ztratí, najde je.
26Jakýpak užitek má člověk, jestliže získá celý svět a na své duši utrpí škodu? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši?
27Vždyť Syn člověka bude brzy přicházet v slávě svého Otce s jeho anděly, a tehdy každému odplatí podle jeho jednání.
28Věru, pravím vám: Z těch, kdo zde stojí, jsou někteří tací, že nikterak neokusí smrti, než uvidí Syna člověka přicházet ve svém království.