1A vstoupil opět do synagogy, i byl tam jeden člověk mající ruku vyschlou,
2i pozorovali ho bedlivě, zda ho v sobotu uzdraví, aby ho mohli obžalovat.
3I praví tomu člověku, jenž měl tu ruku vyschlou: Zvedej se a pojď doprostřed.
4A praví jim: Je dovoleno v sobotu vykonat dobro či zlo, zachránit žití či zabít? Oni však mlčeli.
5A rozhlédnuv se po nich s hněvem, jsa svírán zármutkem nad zatvrzelostí jejich srdce, praví tomu člověku: Vztáhni tu svou ruku! I vztáhl a ta jeho ruka byla zase napravena;
6a farizeové hned s héródovci vyšli a pořádali proti němu poradu, jak by ho zahubili.
7A Ježíš se se svými učedníky uchýlil k moři, i vydal se za ním početný zástup z Galileje i z Júdska
8a z Jerúsaléma a z Idúmeje a Zajordání; přišli k němu i lidé z okolí Tyru a Sidónu, početný zástup, když uslyšeli, jaké věci koná.
9I řekl svým učedníkům, aby pro něho byla pohotově loďka, vzhledem k davu, aby ho netísnili,
10neboť jich mnoho uzdravil, takže se na něho valili, kteříkoli měli trápení, aby si na něho mohli sáhnout.
11A když ho spatřovali nečistí duchové, padali před ním a křičeli, říkajíce: Ty jsi Boží Syn.
12I napomínal je mnohokrát, aby ho nečinili veřejně známým.
13I vystupuje na horu a přivolává si ty, jež sám chtěl, i odešli k němu
14a ustanovil jich dvanáct, aby byli s ním a aby je vysílal kázat
15a vládnout pravomocí [uzdravovat choroby a] vyhánět démony.
16A Šimonovi přidal jméno Petr;
17a Jakuba Zebedeova a Jana, Jakubova bratra, a přidal jim jméno Boanérges, to jest Synové hromu;
18a Ondřeje a Filipa a Bartoloměje a Matouše a Tomáše a Jakuba Alfeova a Thaddea a Šimona Kananea
19a Júdu Iskariótu, jenž ho i vydal. I přicházejí do domu
20a opět se schází dav, takže ani nemohou pojíst chleba.
21A jeho příbuzní, uslyševše o tom, vyšli zmocnit se ho; říkali totiž: Pozbyl rozumu.
22A písmaři, kteří sestoupili z Jerúsaléma, říkali: Má Bél-zebúba; a: Vyhání démony skrze knížete démonů.
23I přivolal si je a pravil jim v přirovnáních: Jak může Satan vyhánět Satana?
24A bude-li nějaké království samo vůči sobě rozděleno, nemůže se ono království udržet,
25a bude-li nějaký dům sám vůči sobě rozdělen, nemůže se onen dům udržet.
26A jestliže Satan povstal sám vůči sobě a je rozdělen, nemůže se udržet, nýbrž je mu konec.
27Ale nikdo nemůže vstoupit do domu silákova a vyloupit jeho svršky, leč by nejprve toho siláka svázal, a potom jeho dům vyloupí.
28Věru, pravím vám, že synům lidí budou odpuštěna všechna prohřešení i urážlivé řeči, kterékoli urážlivě promluví,
29kdokoli však urážlivě promluví proti Svatému Duchu, je navždy bez odpuštění, nýbrž je vinen věčným prohřešením;
30protože říkali: Má nečistého ducha.
31I přicházejí jeho bratři a jeho matka, a stojíce venku, poslali k němu, volajíce ho.
32A okolo něho seděl dav, i řekli mu: Hle, venku tě hledá tvá matka a tvoji bratři.
33I odpověděl jim, pravě: Kdo je má matka nebo moji bratři?
34A rozhlédnuv se v kruhu po těch, kdo okolo něho seděli, praví: Hle, má matka a moji bratři!
35Ano, kdokoli vykoná Boží vůli, ten je mi bratrem i sestrou i matkou.