Mark 2
1 A za několik dní opět vstoupil do Kafarnaúmu, i proslechlo se, že je doma,
2 a hned se jich mnoho sešlo, takže již nebylo místa, ani u dveří, a mluvil k nim slovo.
3 I přicházejí k němu lidé dopravující ochrnutého, neseného od čtyř;
4 a nemohouce se pro dav k němu přiblížit, odkryli krov, kde byl, a vylámavše jej, spouštějí nosítka, na nichž ten ochrnutý ležel.
5 A Ježíš, vida jejich víru, tomu ochrnutému praví: Dítě, tvé hříchy jsou [ti] odpuštěny.
6 Seděli tam však někteří z písmařů a přemýšleli v svých srdcích:
7 Co tento tak mluví? Rouhá se! Kdo může odpouštět hříchy, leč jeden, Bůh?
8 A Ježíš jim, rozpoznav svým duchem, že takto sami v sobě přemýšleli, hned řekl: Co v svých srdcích přemýšlíte o těchto věcech?
9 Co je snadnější? Říci ochrnutému: [Tvé] hříchy jsou [ti] odpuštěny, či říci: vstávej a zvedni svá nosítka a choď?
10 Ale abyste věděli, že Syn člověka pravomoc na zemi hříchy odpouštět má - praví tomu ochrnutému:
11 Tobě pravím: Vstávej, zvedni svá nosítka a jdi do svého domu!
12 I vstal hned a zvednuv svá nosítka, přede všemi vyšel, takže všichni žasli a oslavovali Boha, říkajíce: Nic takového jsme nikdy neviděli.
13 I vyšel opět podél moře a všechen dav přicházel k němu, i vyučoval je.
14 A bera se dále, uviděl Leviho Alfeova, sedícího při dávkové pokladně, i praví mu: Pojď za mnou. I vstal a vydal se za ním;
15 a když v jeho domě ležel u stolu, stalo se, že s Ježíšem a jeho učedníky u stolu leželo mnoho dávkových výběrčích a hříšníků, neboť jich bylo mnoho a šli za ním.
16 A písmaři a farizeové, vidouce ho jíst s hříšníky a dávkovými výběrčími, říkali jeho učedníkům: Co to, že jídá a pije s dávkovými výběrčími a hříšníky?
17 A Ježíš, uslyšev to, jim praví: Lékaře nemají zapotřebí silní, nýbrž ti, kdo se mají zle. Nepřišel jsem povolávat spravedlivé, nýbrž hříšníky.
18 A Janovi učedníci a farizeové se postili, i přicházejí a praví mu: Proč se Janovi učedníci a [učedníci] farizeů postívají, učedníci tvoji však se nepostívají?
19 A Ježíš jim řekl: Což se synové svatební síně mohou postit, zatímco je ženich s nimi? Pokud mají ženicha s sebou, nemohou se postit,
20 přijdou však dni, kdy od nich bude ženich odtržen, a tehdy se v onen den postit budou.
21 Nikdo nenašívá záplatu z nevalchovaného sukna na starý šat, jinak ta nová výplň z něho ze starého vytrhává a vzniká horší díra.
22 A nikdo nedává mladé víno do starých měchů, jinak to víno působí praskání měchů, i vylévá se víno a měchy se zničí; nýbrž mladé víno nutno dávat do nových měchů.
23 I stalo se, že on se v sobotu ubíral osetými poli a jeho učedníci počali konat cestu, trhajíce klasy.
24 A farizeové mu řekli: Hle, proč činí v sobotu, co není dovoleno?
25 A on jim řekl: Nečetli jste nikdy, co učinil David, když měl nouzi a vyhladověl, on i ti s ním,
26 jak v oddíle o Abiatharovi, veleknězi, vstoupil do Božího domu a pojedl chlebů k předkládání, jichž není dovoleno pojídat, leč kněžím, a dal i těm, kdo byli s ním?
27 A řekl jim: Sobota vznikla pro člověka, ne člověk pro sobotu,
28 takže Syn člověka je Pánem i soboty.