Mark 1
1 Počátek blahé zvěsti o Ježíši Kristu, Božím Synu,
2 podle toho, jak je psáno u [Isaiáše,] proroka: Hle, já před tvou tváří vysílám svého posla, jenž upraví tvou cestu.
3 Hlas volajícího v pustině: Připravte cestu PÁNĚ, čiňte jeho stezky přímými.
4 Přišel Jan, křtil v pustině a kázal křest pokání k odpuštění hříchů.
5 I vycházel k němu všechen júdský kraj a všichni Jerúsalémci a byli od něho v Jordáně, řece, křtěni, vyznávajíce své hříchy.
6 A Jan byl oděn srstí velblouda a okolo svých kyčlí koženým opaskem a jídal kobylky a divoký med,
7 a kázal, říkaje: Za mnou přichází silnější než já, jemuž nejsem způsobilý, skloně se, uvolnit řemínek jeho opánků.
8 Já jsem vás ovšem křtil vodou, on však vás bude křtít Svatým Duchem.
9 A v oněch dnech se stalo, že od Nazaretu z Galileje přišel Ježíš a byl od Jana v Jordáně pokřtěn;
10 a hned, vystupuje z vody, uviděl, že se nebesa rozpolcují a že na něho sestupuje Svatý Duch, jakoby holubice.
11 A z nebes zazněl hlas: Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě jsem našel svou slast.
12 A ihned ho Duch vyhání do pustiny;
13 i byl v pustině čtyřicet dní, jsa pokoušen od Satana, a byl se zvířaty a obsluhovali ho andělé.
14 Poté však, co Jan byl vydán, přišel Ježíš do Galileje a kázal blahou zvěst o Božím království
15 a říkal: Naplnila se doba a přiblížilo se Boží království; kajte se a věřte v blahou zvěst.
16 A kráčeje podél Galilejského moře, uviděl Šimona a Ondřeje, Šimonova bratra, jak v moři rozhazují čeřen; byli totiž rybáři.
17 A Ježíš jim řekl: Pojďte za mnou a způsobím, byste se stali rybáři lidí.
18 A hned se, zanechavše své sítě, za ním vydali.
19 A postoupiv trochu odtamtud, uviděl Jakuba Zebedeova a Jana, jeho bratra, a ti byli v lodi, opravujíce sítě.
20 A hned je povolal; a zanechavše svého otce Zebedea v lodi s námezdníky, odešli za ním.
21 I vcházejí do Kafarnaúmu. A hned v sobotu vstoupil do synagogy a vyučoval;
22 i upadali nad jeho naukou v ohromení, neboť je vyučoval jako někdo, kdo má pravomoc, a ne jako písmaři.
23 A v jejich synagoze byl jeden člověk posedlý nečistým duchem, i vzkřikl,
24 pravě: Eh, co je ti do nás, Ježíši, Nazareťane? Přišel jsi nás zahubit? Znám tě, kdo jsi - Boží Svatý.
25 A Ježíš ho pokáral, pravě: Oněm a vyjdi z něho!
26 A nečistý duch, zalomcovav jím a zvolav silným hlasem, z něho vyšel;
27 a všichni strnuli úžasem, takže se spolu navzájem dotazovali a říkali: Co je toto? Jaká je toto nová nauka, že s pravomocí přikazuje i nečistým duchům a jsou ho poslušni?
28 A jeho pověst hned vyšla do celého okolního kraje Galileje.
29 A hned, když vyšli ze synagogy, přišli s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.
30 A Šimonova tchyně ležela v horečce, a hned mu o ní říkají.
31 I přistoupil a pozvedl ji, chopiv se [její] ruky, a horečka ji hned opustila, i obsluhovala je.
32 A když nastal večer, po západu slunce, nosili k němu všechny, kdo se měli zle a kdo byli ovládáni démony,
33 a celé město bylo shromážděné u dveří;
34 i uzdravil mnoho trpících různými chorobami a vyhnal mnoho démonů, a démony nenechával mluvit, protože ho znali.
35 A vstav časně ráno, dlouho před rozedněním, vyšel a odešel na pusté místo a tam se modlil.
36 A Šimon a ti s ním ho vystopovali,
37 a když ho našli, praví mu: Všichni tě hledají.
38 I praví jim: Berme se jinam, do sousedních městeček, abych kázal i tam, vždyť k tomuto účelu jsem vystoupil.
39 A kázal v jejich synagogách v celé Galilei a vyháněl démony.
40 I přichází k němu jeden malomocný, snažně ho prosí a padá před ním na kolena a praví mu: Chceš-li, můžeš mě očistit.
41 A Ježíš, byv pohnut niterným soucitem, vztáhl ruku, sáhl na něho a praví mu: Chci, buď očištěn.
42 A jak to řekl, hned od něho malomocenství odešlo a byl očištěn.
43 A přísně ho napomenuv, poslal ho hned pryč
44 a praví mu: Hleď, bys nikomu nic neříkal, ale jdi, ukaž se knězi a přines za své očištění, co nařídil Mojžíš, na svědectví jim.
45 On však odešed počal mnoho kázat a tu věc rozhlašovat, takže on již nemohl veřejně vstoupit do města, nýbrž byl venku, na pustých místech, a odevšad k němu přicházeli.