1A když se ubíral z CHRÁMU ven, praví mu jeden z jeho učedníků: Učiteli, hle, jaké kameny a jaké budovy!
2A Ježíš mu v odpověď řekl: Vidíš tyto veliké budovy? Nebude zde ponechán ani kámen na kameni, jenž by vskutku nebyl stržen.
3A když seděl na hoře Oliv naproti CHRÁMU, dotazovali se ho v ústraní Petr a Jakub a Jan a Ondřej:
4Pověz nám, kdy tyto věci budou a jaké bude znamení, až se bude schylovat ke splňování všech těchto věcí?
5A Ježíš jim v odpověď počal říkat: Hleďte, by vás někdo nesvedl,
6neboť v mém jménu přijdou mnozí a budou říkat: Jsem to já, a svedou mnohé.
7Až však uslyšíte o válkách a válečných pověstech, nedávejte se zastrašovat, neboť se to musí stát, ale konec ještě ne bude.
8Povstaneť národ proti národu a království proti království a místy budou zemětřesení, a bude bývat hlad a nepokoje; tyto věci jsou počátky bolestí.
9Vy však hleďte sami na sebe, neboť vás budou vydávat do rad a do synagog; budete pro mne biti a stavěni před vladaře a krále, na svědectví jim.
10A všem národům se nejprve musí prohlásit blahá zvěst.
11Až však vás povedou, aby vás vydávali, nestarejte se předem, co máte promluvit, [aniž se na to připravujte,] nýbrž cokoli vám v oné hodině bude dáno, to mluvte; mluvčí totiž nejste vy, nýbrž Svatý Duch.
12Bratr však vydá na smrt bratra a otec dítě, a děti se vzepřou proti rodičům a způsobí jejich smrt,
13a budete pro mé jméno ode všech národů nenáviděni, kdo však vytrvá do konce, ten bude zachráněn.
14Až však uvidíte ohavnost pustošení, jak stojí, kde by neměla, (kdo čte, rozuměj,) tu nechť ti, kdo budou v Júdsku, prchají do hor,
15a kdo bude na střeše, nesestupuj do domu, aniž vcházej, by si něco ze svého domu vzal,
16a kdo bude na poli, nenavracej se dozadu, by si vzal svůj šat.
17Běda však těm, jež budou těhotné, a těm, jež budou kojit v oněch dnech.
18A modlete se, aby k tomu nedošlo v zimě,
19neboť ony dny budou takovou tísní, jaké nebylo od počátku stvoření, jež Bůh stvořil, až doposud, a nikdy nebude,
20a kdyby PÁN ty dni nebyl zkrátil, nebylo by žádné maso zachráněno, ale pro vyvolené, jež si vyvolil, zkrátil ty dni.
21A tehdy, řekne-li vám kdo: Hle, zde je KRISTUS, nebo: Hle, tam, nevěřte,
22neboť povstanou nepraví Kristové a nepraví proroci a budou ukazovat znamení a zázraky ke svádění s cesty, možno-li, i vyvolených.
23Vy se však mějte na pozoru - hle, předpověděl jsem vám všechny věci.
24Ale v oněch dnech, po oné tísni, bude zatemněno slunce a měsíc nebude dávat svého lesku
25a bude docházet k vypadávání hvězd nebe, a moci, jež jsou v nebesích, budou otřeseny.
26A tehdy uvidí Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou;
27a tehdy vyšle své anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř větrů, od okraje země po okraj nebe.
28Naučte se však přirovnání od fíkovníku: Když se již jeho větev stane měkkou a vyhání listí, víte, že léto je blízko;
29tak i vy, když uvidíte, že se dějí tyto věci, vězte, že je to blízko, u dveří.
30Věru, pravím vám: Toto pokolení nikterak nepomine, až potud, kdy se všechny tyto věci stanou.
31Nebe a země pominou, má slova však nikterak nepominou.
32O onom dni nebo hodině však nikdo neví, ani andělé, kteří jsou v nebi, ani Syn, leč Otec.
33Mějte se na pozoru, nespěte a modlete se, neboť nevíte, kdy ta doba je;
34jako jeden člověk na cestách, opustivší svůj dům a davší svým nevolníkům pravomoc a každému jeho práci, a vrátnému přikázal, aby bděl.
35Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přichází - buď večer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo ráno -
36by vás, přijda znenadání, nezastihl spící.
37Co však pravím vám, pravím všem: Bděte.