Mark 12
1 I počal k nim mluvit v přirovnáních: Jeden člověk vysadil vinici a okolo postavil plot a vykopal nádrž pod lis a zbudoval věž, i pronajal ji rolníkům a odešel ze země.
2 A v příslušném období vyslal k rolníkům nevolníka, aby od rolníků vyzvedl něco z ovoce vinice.
3 Oni ho však chytili, zbili a odeslali s prázdnou.
4 I vyslal k nim opět dalšího nevolníka, a toho [, naházevše po něm kamení,] zranili na hlavě a odeslali zneuctěného.
5 I vyslal [opět] dalšího, a toho zabili, i mnoho dalších, z nichž některé bili a některé zase zabíjeli.
6 Maje tedy ještě jednoho milovaného syna, vyslal k nim naposled i jeho a pravil: Na mého syna budou mít ohled.
7 Avšak oni rolníci k sobě navzájem řekli: Toto je dědic, pojďte, snažme se ho zabít a dědictví bude naše.
8 I chytili ho, zabili a vyhodili z vinice ven.
9 Co tedy ten pán vinice učiní? Přijde a ty rolníky zahubí a tu vinici dá druhým.
10 Nečetli jste ani toto Písmo: Kámen, jejž zamítli ti, kdo budovali, ten se stal hlavou nároží;
11 ta je od PÁNA a je podivuhodná v našich očích?
12 I byli dychtivi se ho zmocnit, a zalekli se davu; poznaliť, že toto přirovnání řekl o nich. I nechali ho a odešli.
13 I vysílají k němu některé z farizeů a héródovcú, aby ho chytili v řeči.
14 I přijdou a praví mu: Učiteli, víme, že jsi pravdomluvný a na nikom ti nezáleží, neboť nehledíš na osobu lidí, nýbrž dle pravdy vyučuješ Boží cestě. Je dovoleno dávat císaři poplatek čili nic? Máme dávat či nemáme dávat?
15 On však, věda o jejich pokrytectví, jim řekl: Co mě pokoušíte? Neste mi denár, abych uviděl.
16 A oni přinesli, i praví jim: Čí je tento obraz a nápis? A oni mu řekli: Císařův.
17 A Ježíš jim v odpověď řekl: Odvádějte císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží. I byli jati údivem nad ním.
18 I přicházejí k němu sadúceové, ti, kteří říkají, že není opětovného vstání; i otázali se ho, pravíce:
19 Učiteli, Mojžíš nám napsal, že jestliže něčí bratr umře a zůstaví ženu a nezanechá dětí, má jeho bratr jeho ženu pojmout a způsobit, by jeho bratru vyvstalo símě.
20 Bylo sedm bratrů, a první pojal ženu a umíraje nezanechal semene.
21 I pojal ji druhý a umřel, a ani ten nezanechal semene, a třetí taktéž.
22 I pojalo ji těch sedm a semene nezanechali. Poslední ze všech umřela i ta žena.
23 Při opětovném vstání, až opět vstanou, koho z nich bude ženou? Za ženu ji přece mělo těch sedm.
24 A Ježíš jim v odpověď řekl: Ne -li pro tuto příčinu bloudíte, že jste neznalí Písem i Boží moci?
25 Vždyť když opět vstanou zprostřed mrtvých, v manželství ani nevstupují ani se nedávají, nýbrž jsou jako andělé [, kteří jsou ] v nebi.
26 Stran mrtvých však, že se křísí: nečetli jste v knize Mojžíšově v oddíle o ostružiníku, jak k němu Bůh promluvil, pravě: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Isákův a Bůh Jakóbův?
27 On není Bůh mrtvých, nýbrž živých. Vy tedy velmi bloudíte.
28 A přistoupiv jeden z písmařů, jenž je zaslechl, jak spolu vedli rozpravu, a povšiml si, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Který je ze všech první příkaz?
29 A Ježíš mu odpověděl: Ze všech první příkaz [je]: Slyš, Israéli: PÁN, náš Bůh, je jeden PÁN,
30 i budeš milovat PÁNA, svého Boha, z celého svého srdce a z celé své duše a z celého svého rozumu a z celé své síly. Toto je první příkaz,
31 a druhý, jemu podobný, je tento: Budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe. Dalšího příkazu, většího než tyto, není.
32 A ten písmař mu řekl: Výborně, Učiteli, dle pravdy jsi promluvil, protože je jeden a dalšího kromě něho není,
33 a milovat ho z celého srdce a z celého chápání a z celé duše a z celé síly, a milovat toho, jenž je blízko, jako sám sebe, je více než všechny cele spalované a jiné oběti.
34 A Ježíš, vida, že uváženě odpověděl, mu řekl: Nejsi daleko od Božího království. A již se ho nikdo neodvažoval tázat.
35 A když Ježíš vyučoval v CHRÁMĚ, pravil v odpověď: Jak to, že písmaři říkají, že KRISTUS je syn Davidův?
36 Sám David [přece] v Svatém Duchu řekl: PÁN mému Pánu řekl: Seď po mé pravici, než tvé nepřátele položím za podnož tvých nohou.
37 Sám David mu [tedy] říká Pán, i jakže je jeho syn? A většina davu mu ráda naslouchala,
38 i pravil jim ve své nauce: Chraňte se před písmaři, kteří mají rádi procházení v řízách a pozdravy na tržištích
39 a přední sedadla v synagogách a přední místa na hostinách,
40 kteří pohlcují domy vdov a jako záminku konají dlouhé modlitby. Těm se dostane přísnějšího rozsudku.
41 A Ježíš, usednuv naproti pokladnici, se díval, jak dav do pokladnice házel peníze, a mnozí boháči házeli mnoho.
42 I přišla jedna chudá vdova a hodila dvě lepta, to jest kodrant.
43 A přivolav si své učedníky, řekl jim: Věru, pravím vám: Tato chudá vdova hodila více než všichni, kteří do pokladnice naházeli.
44 Naházeliť všichni z toho, co jim přebývalo, tato však hodila ze svého nedostatku vše, cokoli měla, celé své živobytí.