1A vstoupil a procházel Jerichem;
2a hle, muž, nazývaný jménem Zacheus, a to byl vrchní dávkový výběrčí, a byl bohatý;
3a byl žádostiv uvidět Ježíše, kdo to je, a pro dav nemohl, protože byl postavou malý.
4I předběhl a vyšplhal se na jednu sykomoru, aby ho uviděl, protože tamtudy měl procházet.
5A jak přišel na to místo, vzhlédl Ježíš a uviděl ho, i řekl k němu: Zachee, pospěš a sestup, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.
6I pospíšil a sestoupil a radostně ho přijal.
7A když to všichni uviděli, reptali vespolek, říkajíce: Vstoupil, by se ubytoval u hříšného muže.
8Zacheus však, zastaviv se, k Pánu řekl: Hle, polovice těch věcí, jež jsou mé, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem z koho křivým obviněním co vydřel, nahrazuji to čtyřnásobně.
9A Ježíš k němu řekl: Tomuto domu se dnes dostalo záchrany, ježto i on je syn Abrahamův;
10vždyť Syn člověka přišel to, co je ztracené, vyhledat a zachránit.
11A když oni poslouchali tyto věci, připojil přirovnání, protože on byl blízko Jerúsaléma a oni myslili, že se Boží království bude okamžitě zjevovat;
12řekl tedy: Jakýsi urozený člověk se odebral do dalekého kraje, by pro sebe přijal království a vrátil se zpět.
13I povolal deset svých nevolníků a dal jim deset min a řekl k nim: Než přijdu, obchodujte.
14Jeho občané ho však nenáviděli a za ním vyslali poselstvo se vzkazem: Nepřejeme si, by se kralování nad námi ujal tento.
15A když zase přišel, přijav to království, stalo se, že řekl, by mu tito nevolníci, jimž dal ty peníze, byli zavoláni, aby seznal, co kdo obchodováním získal.
16I předstoupil první a pravil: Pane, tvá mina vynesla dalších deset min.
17I řekl mu: Dobře, poctivý nevolníče; protože ses ukázal věrným v nejmenším, buď nositelem pravomoci nad deseti městy.
18A přišel druhý a pravil: Pane, tvá mina vydělala pět min.
19A řekl i tomuto: A ty buď nad pěti městy.
20A jiný přišel a pravil: Pane, hle, tvá mina, již jsem choval odloženou v potním šátku;
21bálť jsem se tě, protože jsi přísný člověk - zvedáš, co jsi nepoložil, a žneš, co jsi nezasel.
22Praví mu: Budu tě soudit z tvých úst, zlý nevolníče; věděl jsi, že já jsem přísný člověk, zvedající, co jsem nepoložil, a žnoucí, co jsem nezasel;
23i proč jsi mé peníze nedal do banky? A já bych si je, až bych přišel, vymohl s úroky.
24A těm, kdo při tom stáli, řekl: Vezměte od něho tu minu a dejte tomu, jenž má těch deset min.
25I řekli mu: Pane, má deset min.
26Ano, pravím vám, že každému, kdo má, bude dáno, od toho však, kdo nemá, od něho bude vzato i to, co má.
27Mimoto sem přiveďte ony mé nepřátele, kteří si nepřáli, bych se já nad nimi ujal kralování, a přede mnou [je] pobijte.
28A pověděv tyto věci, ubíral se vpřed, vystupuje k Jerúsalému.
29A jak se přiblížil k Béthfaze a Béthanii u hory, jež se nazývá Olivnice, stalo se, že vyslal dva ze svých učedníků a řekl:
30Jděte do té vsi naproti, a v ní, když tam budete vcházet, uvidíte osle tam přivázané, na něž ještě nikdy nikdo z lidí neusedl; uvolněte je a přiveďte.
31A bude-li se vás kdo tázat: Proč je uvolňujete, povíte mu takto: Protože ho má zapotřebí *Pán.
32A ti, kteří byli vysláni, odešli a shledali podle toho, jak jim řekl,
33a když to osle uvolňovali, řekli k nim jeho majitelé: Co to osle uvolňujete?
34A oni řekli: Protože ho má zapotřebí *Pán.
35I přivedli je k Ježíšovi, a nametavše na to osle svého šatstva, vysadili Ježíše na ně.
36A když se ubíral, podestýlali svým šatstvem na cestě.
37A když se blížil, již u svahu hory Oliv, počal veškerý zástup učedníků radostně silným hlasem chválit Boha za všechny mocné činy, jež uviděli;
38i říkali: Požehnán budiž Král, jenž přichází ve jménu PÁNĚ! Pokoj v nebi a sláva v nejvyšších místech!
39A někteří z farizeů z davu k němu řekli: Učiteli, domluv svým učedníkům.
40A on jim v odpověď řekl: Pravím vám: Umlknou-li tito, dají se do křiku kameny.
41A jak se přiblížil a uviděl město, rozplakal se nad ním a pravil:
42Kdybys bylo poznalo i ty, a to aspoň v tento tvůj den, ty věci, jež jsou k tvému pokoji! Nyní však byly před tvýma očima skryty,
43protože na tebe přijdou dni, kdy tě tvoji nepřátelé obženou kůlovou hradbou a obklíčí tě a sevřou tě ze všech stran,
44i srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě, a nenechají v tobě kamene na kameni, za to, že jsi nepoznalo dobu svého navštívení.
45I vstoupil do CHRÁMU a počal vyhánět ty, kdo v něm prodávali a kupovali,
46a pravil jim: Je psáno: Můj dům je dům modlitby, vy jste jej však učinili brlohem lupičů.
47I byl denně v CHRÁMĚ a vyučoval a velekněží a písmaři byli dychtivi ho zahubit, i předáci lidu,
48a nepřicházeli na nic, co by učinili, neboť veškerý lid na něm visel, jak poslouchal.