1A pronášel k nim i přirovnání stran toho, že se mají vždy modlit a neochabovat;
2i pravil: V kterémsi městě byl jakýsi soudce, Boha se nebojící a na člověka se neohlížející;
3a v onom městě byla jedna vdova, i přicházela k němu a říkala: Zjednej mi právo před mým protivníkem.
4A na čas se mu nechtělo, později však sám v sobě řekl: Třebaže se Boha nebojím a na člověka neohlížím,
5přece však, protože mě tato vdova nenechává na pokoji, jí právo zjednám, aby pořád nepřicházela a netýrala mě.
6A Pán řekl: Poslyšte, co praví ten nespravedlivý soudce!
7A Bůh by vskutku nepomstil své vyvolené, kteří k němu volají dnem i nocí, a má s nimi trpělivost?
8Pravím vám, že je pomstí rychle. Až však Syn člověka přijde, zdalipak na zemi najde víru?
9A k některým také, kteří sami v sebe důvěřovali, že jsou spravedliví, a ostatní nepovažovali za nic, řekl toto přirovnání:
10Do CHRÁMU vystoupili dva muži, by se pomodlili, jeden farizej a druhý dávkový výběrčí.
11Ten farizej se postavil a modlil se sám vzhledem k sobě takto: Bože, děkuji ti, že nejsem právě tak ový jako ostatní z lidí, loupeživí, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento dávkový výběrčí;
12dvakrát za týden se postím; ze všeho, čehokoli nabývám, odvádím desátky.
13A ten dávkový výběrčí stál z daleka a k nebi nechtěl ani pozvednout oči, nýbrž se tloukl v hruď, pravě: Bože, slituj se nade mnou, hříšníkem!
14Pravím vám: Do svého domu sestoupil ospravedlněn tento, spíše než onen, protože každý, kdo sám sebe povyšuje, bude ponížen, kdo však sám sebe ponižuje, bude povýšen.
15I přinášeli mu i nemluvňata, aby se jich dotýkal, učedníci však, vidouce to, je okřikovali.
16Ježíš si je však přivolal a řekl: Nechejte děťátka ke mně přicházet a nebraňte jim, neboť takovýchto je Boží království.
17Věru, pravím vám: Kdokoli nepřijme Boží království tak, jako děťátko, nikterak do něho nevstoupí.
18A kterýsi hodnostář se ho otázal, pravě: Dobrý učiteli, co musím vykonat, abych zdědil věčný život?
19Ježíš mu však řekl: Co mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, leč jeden, Bůh.
20Příkazy znáš: necizolož, nevraždi, nekraď, nesvědč křivě, cti svého otce a svou matku.
21A on řekl: Tyto všechny věci jsem zachoval od svého mládí.
22A Ježíš mu, uslyšev toto, řekl: Schází ti ještě jedno: Prodej vše, cokoli máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebesích, a pojď, ber se za mnou.
23On však, uslyšev toto, převelmi zesmutněl, neboť byl nesmírně bohatý.
24Ježíš však, vida, že on převelmi zesmutněl, řekl: Jak ztěžka vniknou ti, kdo mají statky, do Božího království!
25Ano, snadnější je velbloudu vniknout otvorem jehly než boháči vniknout do Božího království.
26A ti, kteří to uslyšeli, řekli: A kdo může být zachráněn?
27On však řekl: Věci lidem nemožné jsou možné Bohu.
28A Petr řekl: Hle, my jsme zanechali všechny věci a vydali jsme se za tebou.
29A on jim řekl: Věru, pravím vám: Není nikoho, kdo zanechal dům nebo rodiče nebo bratry nebo ženu nebo děti pro Boží království,
30jenž by vskutku nedostal zpět v této době mnohonásobek a v nastávajícím věku věčný život.
31A vzal k sobě těch dvanáct a řekl k nim: Hle, vystupujeme do Jerúsaléma a všechny věci, napsané skrze proroky o Synu člověka, budou dokonány,
32neboť bude vydán národům a učiněn předmětem posměchu a ztýrán a popliván,
33i zbičují a zabijí ho a třetího dne opět vstane.
34A oni z těch věcí nepochopili nic; a toto slovo bylo před nimi skryto a tomu, co se říkalo, nerozuměli.
35A v době jeho přiblížení k Jerichu se stalo, že u cesty seděl jakýsi slepec a žebral.
36A když uslyšel dav tudy procházející, vyptával se, co toto asi je,
37a podali mu zprávu, že mimo jde Ježíš, ten Nazarej.
38I zvolal, pravě: Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39A ti, kteří šli vpředu, ho okřikovali, aby umlkl, on však křičel mnohem více: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
40A Ježíš, zastaviv se, poručil, by byl k němu přiveden, a při jeho přiblížení se ho otázal [, pravě]:
41Co si přeješ, bych ti učinil? A on řekl: Pane, abych prohlédl.
42A Ježíš mu řekl: Prohlédni, vyhojila tě tvá víra.
43I prohlédl okamžitě a šel za ním, oslavuje Boha; i všechen lid, vida to, vzdal Bohu chválu.