1A Isráélovy děti se jaly dále činit, co bylo v očích Hospodinových zlé; a když Éhúd umřel,
2vydal je Hospodin napospas ruce Jávína, krále Kenáanu, jenž kraloval v Chácóru, a velitelem jeho vojska byl Síserá, jenž bydlel v Charóšeth-Gójím.
3I jaly se Isráélovy děti křičet k Hospodinu, neboť on měl devět set železných vozů; a on po dvacet let Isráélovy děti násilím tísnil.
4A v oné době soudila Isráéle Devórá, žena-prorokyně, žena Lappídóthova, ona;
5a ona sedávala pod palmou Devóřinou mezi Rámou a mezi Béth-Élem v pohoří Efrájimově a Isráélovi synové k ní vystupovali k soudu.
6Ta poslala a povolala Báráka, syna Avínóamova z Kedeš-Naftálí, a řekla k němu: Zda nerozkázal Hospodin, Isráélův Bůh: Jdi a vytáhni na horu Távór a vezmi s sebou deset tisíc mužů ze synů Naftálího a ze synů Zevulúnových?
7I chci k tobě přitáhnout k potoku Kíšónu Síseru, velitele vojska Jávínova, a jeho vozy a jeho dav, a vy dat ho v tvou ruku.
8A Bárák k ní řekl: Půjdeš-li se mnou, pak vy jdu, a nepůjdeš-li se mnou, nepůjdu.
9I řekla: Ovšemže s tebou půjdu, jenže na cestě, jíž se chystáš jít, nebude pro tebe slávy, neboť Hospodin bude Síseru vydávat napospas ruce ženy. A Devórá vstala a odešla s Bárákem do Kedeše.
10A Bárák do Kedeše svolal Zevulúna a Naftálího, i vystoupilo v patách za ním deset tisíc mužů; i Devórá s ním vystoupila.
11(A Chever, Kéní, se odloučil od Kajina, od dětí Chóváva, švagra Mojžíšova, a rozložil své stany až po strom v Caanním, jenž je u Kedeše.)
12A Síserovi oznámili, že Bárák, syn Avínóamův, vystoupil na horu Távór;
13Síserá tedy svolal všechny své vozy, devět set železných vozů, a všechen lid, jenž byl s ním, z Charóšeth-Gójím k potoku Kíšónu.
14A Devórá řekla k Bárákovi: Vstaň, neboť toto je den, kdy Hospodin vy dá Síseru v tvou ruku! Zda nevyšel Hospodin před tvou tváří? A Bárák z hory Távóru sestoupil a deset tisíc mužů za ním;
15a Hospodin Síseru a všechny jeho vozy a všechno jeho vojsko před tváří Bárákovou rozprášil ostřím meče; a Síserá sestoupil z vozidla a jal se prchat pěšky.
16A Bárák se rozehnal za vozy a za vojskem až po Charóšeth-Gójím a všechno vojsko Síserovo padlo ostřím meče, nezbyl ani jeden.
17A Síserá pěšky prchl ke stanu Jáél, ženy Chevera, Kéního, neboť mezi Jávínem, králem Chácóru, a mezi domem Chevera, Kéního, byl mír.
18A Jáél vyšla Síserovi vstříc a řekla k němu: Odboč, můj pane, odboč ke mně, nechť se nebojíš. Odbočil tedy k ní do stanu a přikryla ho houní;
19a řekl k ní: Napoj mě, prosím, trochou vody, neboť mám žízeň. Otevřela tedy měch mléka a napojila ho a přikryla ho;
20i řekl k ní: Stůj u vchod u stanu, a jestliže někdo bude přicházet a otáže se tě a řekne: Zda je tu někdo? nechť se stane, že řekneš: Není.
21A Jáél, žena Cheverova, vzala stanový kolík a svou rukou uchopila kladivo a v tichosti k němu přistoupila a vbila kolík v jeho spánky, takže pronikl v zem; a on byl tvrdě usnul, neboť byl vysílen, i umřel.
22A hle - Bárák Síseru pronásledující; i vyšla mu Jáél vstříc a řekla mu: Pojď, neboť ti chci ukázat muže, jehož ty hledáš. Vstoupil tedy k ní, a hle, Síserá ležící mrtev a v jeho spáncích kolík.
23Tak Bůh v onen den Jávína, krále Kenáanu, před tváří Isráélových synů pokořil
24a ruka Isráélových synů na Jávína, krále Kenáanu, stále tvrději doléhala, až Jávína, krále Kenáanu, zničili.