1A toto jsou národy, jež Hospodin ponechal ke zkoušení jimi Isráéle, všech, kteří žádných bojů v Kenáanu nepoznali
2(jen za tím účelem, aby je pokolení Isráélových dětí poznala, k jich poučení o válce, hlavně protože to dříve nepoznali):
3pět pohlavárů Pelištím a všechen Kenáaní a Cídóní a Chivví obývající pohoří Levánón, od hory Baal-Chermónu až po vstup do Chamáthu.
4Ti byli ke zkoušení Isráéle jimi, ke zvědění, zda budou poslouchat rozkazů Hospodinových, jež jejich otcům rozkázal skrze Mojžíše.
5A Isráélovy děti bydlely vprostřed Kenáaního, Chittího a Emórího a Perizzího a Chivvího a Jevúsího
6a brali si jejich dcery za ženy a své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům;
7činily tedy Isráélovy děti, co bylo v očích Hospodinových zlé, i zapomněli na Hospodina, svého Boha, a jali se sloužit Baalím a Ašéróth,
8takže proti Isráélovi vzplál Hospodinův hněv, i vydal je napospas ruce Kúšana Rišeáthajim, krále Aram-naharajim, a Isráélovy děti obsluhovaly Kúšana Rišeáthajim po osm let.
9I jaly se Isráélovy děti křičet k Hospodinu a Hospodin Isráélovým dětem vzbudil vysvoboditele, jenž je vysvobodil, Othníéle, syna Kenaze, bratra Kálévova, mladšího než on;
10i ocitl se na něm Duch Hospodinův, takže se jal Isráéle obhajovat, i vytáhl do boje a Hospodin vy dal Kúšana Rišeáthajim, krále Aramu, v jeho ruku, takže jeho ruka nad Kúšanem Rišeáthajim převládla.
11A země nabyla na čtyřicet let pokoje; pak Othníél, syn Kenazův, umřel.
12A Isráélovy děti se jaly dále činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, a Hospodin proti Isráéli posilnil Eglóna, krále Móáva, protože činili, co bylo v očích Hospodinových zlé.
13Ten k sobě shromáždil syny Ammónovy a Amálékovy, i při táhl a Isráéle porazil; a zmocnili se města palem;
14a Isráélovy děti obsluhovaly Eglóna, krále Móáva, po osmnáct let. -
15I jaly se Isráélovy děti křičet k Hospodinu a Hospodin jim vzbudil vysvoboditele, Éhúda, syna Géry, syna Jemíního, muže nepoužívajícího své pravé ruky. I poslali Isráélovi synové Eglónovi, králi Móáva, skrze něho dar;
16a Éhúd si zhotovil meč, jenž měl dvoje ostří, jeho délka loket, a připásal si jej odspodu vůči svému šatstvu na své pravé stehno.
17I podal Eglónovi, králi Móáva, ten dar; a Eglón byl muž velmi tlustý.
18A jak dokončil podávání daru, stalo se, že vyprovodil lid přinesší ten dar,
19a on se od soch, jež byly u Gilgálu, vrátil a řekl: Mám pro tebe tajné slovo, ó králi. I řekl: Pst! A všichni, již před ním stáli, zpřed něho vyšli
20a Éhúd k němu vstoupil; a on seděl v chladném horním pokoji, jejž měl sám pro sebe. A Éhúd řekl: Mám pro tebe Boží řeč. I povstal ze sedadla
21a Éhúd vztáhl svou levou ruku a vzal meč ze svého pravého stehna a vrazil jej v jeho břicho,
22takže za čepelí vnikl i jílec a tuk se okolo čepele uzavřel, neboť meč z jeho břicha nevytáhl, a vyšla rozkrokem.
23A Éhúd vyšel sloupovou síní a dveře horního pokoje za sebou zavřel a zatarasil.
24A když on vyšel, přišli jeho nevolníci a uviděli, že hle, dveře horního pokoje zatarasené; i řekli si: On jistě v chladné komnatě přikrývá své nohy.
25Čekali tedy až do rozpačitosti, a hle, on neotvíral dveře; vzali tedy klíč a otevřeli, a hle, jejich pán ležící mrtev na zemi.
26A Éhúd za jejich váhání unikl; a minuv sochy, unikl do Seíry.
27A když přišel, stalo se, že v pohoří Efrájimově zatroubil na troubu a Isráélovi synové s ním z pohoří sestoupili, a on před jejich tváří;
28a řekl k nim: Žeňte se za mnou, neboť Hospodin vaše nepřátele, Móáva, vy dal ve vaši ruku. Sestoupili tedy za ním a obsadili brody Jordánu naproti Móávu a nedali nikomu přejít.
29A v onen čas Móáva pobili, asi deset tisíc mužů, všechny svalnaté a všechny zdatné muže, a nikdo neunikl.
30I byl Móáv v onen den pod rukou Isráéle pokořen a země nabyla na osmdesát let pokoje.
31A po něm se vyskytl Šamgar, syn Anáthův, jenž pobil Pelištím, šest set mužů, bodcem na skot, a i on Isráéle vysvobodil.