1A od Gilgálu k Bóchím vystoupil Anděl Hospodinův a řekl: Povedu vás vzhůru z Egypta… a no, uvedl jsem vás do země, již jsem přísahou slíbil vašim otcům, a řekl jsem: Nebudu nikdy rušit svou smlouvu s vámi,
2vy však nesmíte uzavírat smlouvu vzhledem k obyvatelům této země - jejich oltáře máte pobořit, a le neuposlechli jste na můj hlas. Co jste toto provedli?
3Také jsem tedy řekl: Nebudu je před vaší tváří vyhánět; i do stanou se vám v boky a jejich bohové se vám stanou léčkou.
4A za promlouvání Anděla Hospodinova těmito slovy ke všem Isráélovým dětem se stalo, že lid pozvedl svůj hlas a rozplakali se,
5i nazvali jméno toho místa Bóchím a obětovali tam Hospodinu.
6A Jóšua lid propustil a Isráélovy děti odešly, každý k svému dědictví k zaujetí země.
7A sloužili, lid, Hospodinu po všechny dni Jóšuovy a po všechny dni starších, kteří prodloužili své dni po Jóšuovi, kteří uviděli všechno veliké dílo Hospodinovo, jež pro Isráéle udělal.
8A Jóšua, syn Núnův, nevolník Hospodinův, umřel ve věku sta a deseti let
9a pohřbili ho na území jeho dědictví v Timnath-Cheresu v pohoří Efrájimově od severu vůči hoře Gaaši.
10A také všechno ono pokolení bylo připojeno k svým otcům a povstalo po nich pokolení jiné, jež neznalo Hospodina ani dílo, jež pro Isráéle udělal.
11A Isráélovy děti se jaly činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, i jali se sloužit Baalím
12a Hospodina, Boha svých otců, jenž je vyvedl ze země Egypta, opustili a odešli za bohy jinými, z bohů národností, jež byly okolo nich, a jali sa klanět jim a Hospodina dráždit -
13a no, opustili Hospodina a jali se sloužit Baalovi a Aštáróth.
14I vzplál proti Isráélovi Hospodinův hněv, takže se jal vy dávat je v ruku olupovačů, kteří je olupovali, a vydávat je na pospas ruce jejich nepřátel z okolí, takže již nedokázali před tváří svých nepřátel ob stát.
15Všude, kam vycházeli, byla ruka Hospodinova proti nim k zlu podle toho, co Hospodin promluvil, a podle toho, jak se jim Hospodin zapřisáhl, takže jim nastávalo velmi úzko.
16Pak Hospodin vzbuzoval soudce, kteří je z ruky jejich olupovačů vysvobozovali,
17a le ani k svým soudcům sluch neobraceli, nýbrž chodili smilnit za jinými bohy a klaněli se jim, rychle se odvrátili z cesty, jíž jejich otcové chodili - poslouchat rozkazy Hospodinovy; nečinili tak.
18A když jim Hospodin soudce vzbuzoval, pak byl Hospodin s tím soudcem a po všechny dni toho soudce je vysvobozoval z ruky jejich nepřátel, neboť se Hospodin slitovával nad jejich sténáním z příčiny jejich tísnitelů a jejich utlačovatelů;
19když však soudce umřel, stávalo se, že se zase nad své otce zkazili chozením za jinými bohy, sloužením jim, a klaněním se jim. Nezanechali nic ze svých skutků a ze svého zatvrzelého způsobu života,
20takže proti Isráéli vzplál Hospodinův hněv; i řekl: Protože oni, tento národ, přestoupili mou smlouvu, již jsem rozkázal jejich otcům, a neuposlechli mého hlasu,
21nebudu ani já před jejich tváří nadále vypuzovat nikoho z národů, jež pozůstavil Jóšua, když umřel,
22za účelem zkoušení jimi Isráéle, zda oni budou při chození mezi nimi dbát cesty Hospodinovy podle toho, jak dbali jejich otcové, čili nic.
23Hospodin tedy tyto národy ponechal bez rychlého vypuzení jich, aniž je vy dal v ruku Jóšuovu.