1A po Jóšuově smrti se stalo, že se Isráélovi synové na Hospodina s otázkou obrátili výrokem: Kdo mezi námi má jako první vystoupit na Kenáaního bojovat proti němu?
2A Hospodin řekl: Vystupovat bude Júdá; hle, vy dal jsem tu zem v jeho ruku.
3A Júdá řekl Šimeónovi, svému bratru: Vystup se mnou v můj los, a ť bojujeme proti Kenáanímu, a půjdu i já s tebou v tvůj los. Šimeón s ním tedy šel
4a Júdá vystoupil a Hospodin vy dal Kenáaního a Perizzího v jejich ruku, takže je v Bezeku pobili, deset tisíc mužů.
5A v Bezeku přišli na Adóní-Bezeka a jali se proti němu bojovat a Kenáaního a Perizzího porazili;
6a Adóní-Bezek prchl, a le rozehnali se za ním a chytili ho a osekali palce jeho rukou a jeho nohou.
7A Adóní-Bezek řekl: Sedmdesát králů s osekanými palci svých rukou a svých nohou bývalo paběrkujících pod mým stolem; jak jsem činil, tak mi Bůh odplatil. I přivedli ho do Jerúsalém a a tam umřel.
8Neboť Júdovi synové se proti Jerúsalému byli jali bojovat a dobyli ho a vybili jej ostřím meče a vydali město v oheň;
9a potom Júdovi synové sestoupili bojovat proti Kenáanímu obývajícímu pohoří a Negev a nížinu.
10A když Júdá vy šel na Kenáaního, jenž bydlel v Chevrónu (a jméno Chevrónu bylo dříve Kirjath-Arba ), pobili Šéšaje a Achímána a Talmáje.
11A odtamtud odešel k obyvatelům Deviru, a jméno Deviru bylo dříve Kirjath-séfer.
12A Kálév řekl: Kdo bude umět porazit Kirjath-séfer a dobude ho, věru mu dám Achsu, svou dceru, za ženu.
13I dobyl ho Othníél, syn Kenaze, bratra Kálévova, mladšího než on, a dal mu Achsu, svou dceru, za ženu.
14A při jejím příchodu se stalo, že ho pohnula žádat od jejího otce pole; pak slezla z osla a Kálév jí řekl: Co s tebou?
15I řekla mu: Dej mi požehnání; když jsi mi dal zem sucha, aby s mi dal i zdroje vod. Dal jí tedy zdroje horní a zdroje dolní.
16A synové Kéního, švagra Mojžíšova, vystoupili se syny Júdovými od města palem v pustinu Júdy, jež je na jihu Arádu, i šlo se a usídlil i se s lidem.
17A Júdá odešel se Šimeónem, svým bratrem, a pobili Kenáaního obývajícího Cefath a ten učinili odevzdaným, a jméno toho města nazval i Chormá.
18A Júdá dobyl Gazy a jejího území a Aškelónu a jeho území a Ekrónu a jeho území.
19A s Júdou byl Hospodin, takže se zmocnil pohoří, ale obyvatele údolí ne byl s to vypudit, neboť měli železné vozy.
20A Chevrón dali Kálévovi podle toho, co promluvil Mojžíš, i vypudil odtamtud tři syny Anákovy.
21A le synové Benjámínovi nevypudili Jevúsího, obývajícího Jerúsalém, takže Jevúsí v Jerúsalémě s dětmi Benjámínovými až po tento den zůstal.
22A dům Josefův, i oni vystoupili - k Béth-Él u, a Hospodin byl s nimi;
23i vykonali, dům Josefův, v Béth-Élu průzkum; a jméno toho města bylo dříve Lúz.
24A strážcové uviděli muže z města vycházejícího a řekli mu: Nuže, ukaž nám vchod do města a uskutečníme vůči tobě milosrdenství.
25Ukázal jim tedy vchod do města, i vybili město ostřím meče, a le toho muže a všechnu jeho čeleď propustili;
26a ten muž odešel v zem Chittím a zbudoval město a jeho jméno nazval Lúz; to je jeho jméno až po tento den.
27Aniž zbavil Menaššé dědictví Béth-šeán a jeho osady a Taanách a jeho osady a obyvatele Dóru a jeho osad a obyvatele Jivleámu a jeho osad a obyvatele Megidda a jeho osad, takže Kenáaní nabyl smělosti v této zemi zůstat.
28Stalo se sice, kdykoli se Isráél vzmohl, že Kenáaního podřídil robotě, a le nikterak ho nevypudil.
29Aniž vypudil Efrájim Kenáaního, jenž bydlel v Gezeru, takže Kenáaní v Gezeru vprostřed něho zůstal.
30Zevúlún nevypudil obyvatel Kitrónu a ni obyvatel Nahalólu, takže Kenáaní vprostřed něho zůstal a do stali se k robotě.
31Ášér nezbavil dědictví obyvatel Akka a ni obyvatel Cídónu a ni Achláv a ni Achzív a ni Chelbu a ni Afík a ni Rechóv,
32takže Ášérí zůstal vprostřed Kenáaního, neboť ho nevypudil.
33Naftálí nevypudil obyvatel Béth-šemeše a ni obyvatel Béth-anáthu, takže zůstal vprostřed Kenáaního, obyvatel země, a le obyvatelé Béth-šemeše a Béth-anáthu jim byli k robotě.
34A Emórí, ti vytlačili děti Dánovy do hor, takže jim nedal i sestupovat k údolí
35a Emórí nabyl smělosti zůstat v pohoří Cheresu, v Ajjálónu a v Šaalvím. A le moci nabyla ruka domu Josefova, takže se do stali k robotě.
36A území Emórího bylo od vzestupu Akrabbím, od Sely a výše.