Bible

1 A v onen den se dala Devórá i Bárák, syn Avínóamův, do zpěvu slovy: 2 Za osvobození osvoboditeli v Isráéli, za dobrovolné oddání lidu chvalte Hospodina! 3 Slyšte, králové, nastavte sluch, knížata, já budu Hospodinu, já budu zpívat, budu hrát Hospodinu, Isráélovu Bohu! 4 Hospodine, při tvém vycházení ze Séíru, při tvém vykračování z území Edóma se země roztřásla, i nebesa vykropila, i mraky vykropily vodu, 5 hory se rozplynuly před tváří Hospodinovou, i tento Sínaj, před tváří Hospodina, Isráélova Boha. 6 Ve dnech Šamgara, syna Anáthova, v dnech Jáél zpustly silnice, a kdo chodívali vyšlapanými cestami, museli chodit stezkami křivolakými; 7 vůdcovstvo, ti zanikli v Isráéli, zanikli dotud, než jsem povstala - Devórá, než jsem povstala, matka v Isráéli. 8 Vyvolil i si nové bohy - tehdy byl boj v branách; bylo-li vidět štít a neb oštěp mezi čtyřiceti tisíci v Isráéli! 9 Mé srdce zákonodárcům Isráélovým, již se dobrovolně oddali v lidu! Chvalte Hospodina! 10 Jezdci na bílých oslicích, sedící na kobercích, i chodící na cestě, uvažujte 11 o hlasu rozdělujících kořist mezi napájecími žlaby; tam budou rozhlašovat spravedlivé činy Hospodinovy, spravedlivé činy jeho vedení v Isráéli. Tehdy lid Hospodinův sestoupil k branám. 12 Procitni, procitni, Devóro, procitni, procitni, promluv písní, vstaň, Báráku, a zajmi své zajatectvo, synu Ávínóamův! 13 Pak sestup, přežívající z vznešených z lidu; Hospodine, sestup ke mně mezi hrdiny 14 z Efrájima; jejich kmenové sídlo je v Amálékovi. Za tebou Benjámín mezi tvým lidem; z Máchíra sestoupili zákonodárcové a ze Zevulúna chápající se hole písaře 15 a vůdcové v Jissaschárovi byli s Devórou; jak Jissaschár, tak Bárák byl do údolí vyslán pěšky. Veliká byla mezi strouhami Reúvénovými usnášení srdce; 16 proč sedíš mezi dvěma ohradami k naslouchání zvukům píšťal při stádech? Veliká byla při strouhách Reúvénových zkoumání srdce. 17 Gileád se usadil na druhé straně Jordánu, a Dán - proč má pobývat na lodích? Ášér zůstal u pobřeží moří a přebývá na jeho zálivech. 18 Zevulún - lid, jenž své žití vydal napospas smrti, i Naftálí na vyvýšeninách pole. 19 Přišli králové, jali se bojovat; tehdy se jali bojovat králové Kenáanu v Taanáchu, při vodách Megidda; zisku peněz nenabyli. 20 Z nebes se jaly bojovat hvězdy, ze svých drah se jaly bojovat se Síserou; 21 strhl je potok Kíšón, potok bitev, potok Kíšón - můžeš šlapat, má duše, silou! 22 Tehdy zadupala kopyta koní uháněním, uháněním jeho reků. 23 Proklejte Méróz, řekl Anděl Hospodinův, veskrze proklejte jeho obyvatele, neboť nepřišli na pomoc Hospodinu, na pomoc Hospodinu v hrdinech! 24 Nad ženy žehnána nechť je Jáél, žena Chevera, Kéního, nechť je žehnána nad ženy ve stanu! 25 Vyžádal vodu, dala mléko, v číši vznešených podala kyselé mléko; 26 svou ruku vztahuje po kolíku a svou pravici po perlíku dělníků, a udeří Síseru - roztříštila jeho hlavu, a no, rozštípla, a no, prorazila jeho spánky. 27 Mezi její nohy se složil, padl, ulehl, mezi její nohy se složil, padl; tam, kde se byl složil, tam zůstal ležet přemožen. 28 Oknem dolů pohlíží a běduje matka Síserova, mřížovím: Proč se jeho vůz zdržuje se svým příchodem, proč se opožďuje chod jeho vozidel? 29 Moudré z jejích dam budou odpovídat a ona si bude opakovat, co jí bude řečeno: 30 Zda neshledávají a ne rozdělují lup? Ženu, dvě ženy na hlavu muže, lup dvojího barevného roucha Síserovi, lup dvojího barevného roucha pestrého vytkávání, barevné roucho dvojího pestrého vytkávání na šíjích lupu. 31 Tak nechť hynou všichni tvoji nepřátelé, Hospodine, a milující ho - jako vycházení slunce v jeho moci! A země nabyla na čtyřicet let pokoje.