Judges 6
1 A Isráélovy děti se jaly činit, co bylo v očích Hospodinových zlé, i vy dal je Hospodin na sedm let v ruku Midjána.
2 A ruka Midjánova nad Isráélem zesílila; z příčiny Midjána si Isráélovi synové zřídili úkryty, jež byly v horách, a jeskyně a pevnůstky;
3 a zasel-li Isráél, stávalo se, že vystoupil Midján a Amálék a synové východu, a no, vystoupili proti němu
4 a položili se proti nim a zničili výnos země až po tvůj vstup do Gazy a neponechávali nic k živobytí, a ni drobné dobytče a ni hovězí dobytče a ni osla.
5 Oni totiž vystupovali, i jejich stáda, a přicházeli se svými stany, v množství tolik jako kobylek, věru jim a ni jejich velbloudům nebylo počtu; i přicházeli v zem ničit ji,
6 takže byl Isráél od Midjána velmi oslaben; i jaly se Isráélovy děti křičet k Hospodinu.
7 A když se Isráélovy děti příčinou Midjána jaly k Hospodinu křičet, stalo se,
8 že Hospodin k Isráélovým dětem poslal proroka; ten jim řekl: Takto řekl Hospodin, Isráélův Bůh: Já jsem vás pozvedl z Egypta a vyvedl jsem vás z domu nevolníků
9 a vyprostil jsem vás z ruky Egypťanů a z ruky všech vašich tísnitelů a před vaší tváří jsem je vyhnal a jejich zem jsem dal vám
10 a řekl jsem vám: Já jsem Hospodin, váš Bůh, nesmíte se bát bohů Emórího, v jehož zemi vy bydlíte. A le neuposlechli jste na můj hlas.
11 I přišel Anděl Hospodinův a usedl pod stromem, jenž by l v Ofře, jenž patřil Jóášovi, Aví-Ezrímu; a Gideón, jeho syn, vytloukal pšenici v lisu k zabezpečení jí před tváří Midjánovou.
12 A Anděl Hospodinův se mu ukázal a řekl k němu: Hospodin s tebou, zdatný hrdino!
13 A Gideón k němu řekl: Ach, můj PANE, je-li Hospodin s námi, proč nás tedy toto vše postihlo? A kde jsou všechny jeho divy, o nichž nám vyprávěli naši otcové výrokem: Zda nás Hospodin nevyvedl z Egypta? Nyní nás však Hospodin zavrhl a vy dal nás v dlaň Midjánovu.
14 A Hospodin se k němu otočil a řekl: Jdi v této své síle a vysvoboď Isráéle z dlaně Midjánovy. Zda jsem tě neposlal?
15 I řekl k němu: Ach, PANE, čím mám Isráéle vysvobodit? Hle, můj tisíc je v Menaššéovi nejslabší a já nejmladší v domě svého otce.
16 A Hospodin k němu řekl: Vždyť budu s tebou, takže Midjána budeš moci porazit jako jednoho muže.
17 I řekl k němu: Našel-li jsem, prosím, v tvých očích přízeň, kéž mi dáš znamení, že mluvící se mnou jsi ty;
18 kéž se, prosím, odtud nevzdaluješ až do mého příchodu k tobě, než budu moci vynést a před tvou tvář položit svůj dar. A řekl: Já zůstávám až do tvého návratu.
19 A Gideón vešel a zpracoval kůzle, a na nekvašené chleby éfu hrubé mouky a vložil maso v koš a polévku vlil v hrnec; to k němu vynesl pod strom a podal.
20 A Anděl Hospodinův k němu řekl: Vezmi maso a nekvašené chleby a polož na toto skalisko a polévku vylij. I učinil tak
21 a Anděl Hospodinův vztáhl konec hole a sáhl na maso a na nekvašené chleby, a ze skály vyšel oheň, jenž maso a nekvašené chleby strávil; a Anděl Hospodinův od jeho očí zmizel.
22 A Gideón poznal, že to byl Anděl Hospodinův; řekl tedy Gideón: Běda, Pane, Hospodine, neboť, protože jsem uviděl Anděla Hospodinova tváří v tvář…
23 A Hospodin mu řekl: Pokoj tobě, nechť se nebojíš, nebudeš muset mřít.
24 Gideón tam tedy zbudoval Hospodinu oltář a dal mu název Hospodin pokoje; ten je ještě až po tento den v Ofře Aví-Ezrího.
25 A v onu noc se stalo, že mu Hospodin řekl: Vezmi býka z hovězího dobytka, jenž patří tvému otci, totiž toho druhého býka, sedmiletého, a strhni oltář Baalův, jenž patří tvému otci, a ašéru, jež je před ním, musíš vytít,
26 a na temeni této skály zbuduješ Hospodinu, svému Bohu, oltář podle řádu, a vezmi toho druhého býka, jehož vzneseš jako vzestupnou oběť na dříví ašéry, již budeš vytínat.
27 Gideón tedy ze svých nevolníků vzal deset mužů a učinil tak, jak k němu Hospodin promluvil, a le protože se domu svého otce a mužů toho města bál učinit tak za dne, stalo se, že tak učinil v noc i.
28 A muži města za jitra časně vstali, a hle, oltář Baalův byl zbořen a ašéra, jež byla před ním, byla vyťata a ten druhý býk byl vznesen na zbudovaném oltáři.
29 Říkali tedy jeden k druhému: Kdo učinil tuto věc? I jali se pátrat a hledat a řekli: Tuto věc učinil Gideón, syn Jóášův.
30 A k Jóášovi muži města řekli: Vyveď svého syna, neboť musí umřít, vždyť zbořil oltář Baalův a také vyťal ašéru, jež byla před ním.
31 A Jóáš všem mužům, kteří se proti němu postavili, řekl: Zda vy chcete vést při za Baala? Chcete ho snad zachraňovat? Kdo bude chtít za něho vést při, měl by ještě za jitra umřít. Je -li on bůh, nechť za sebe při vede, neboť jeho oltář zbořil.
32 A v onen den mu dal i název Jerub-baal, s výrokem: Nechť proti němu vede při Baal, neboť jeho oltář zbořil.
33 I shromáždili se, všechen Midján a Amálék a synové východu spolu, a přešli a položili se v rovině Jizreel.
34 A Gideóna na sebe vzal Duch Hospodinův, i zatroubil na troubu a Aví-Ezer byl svolán za ním,
35 a vyslal posly v celého Menaššéa, i byl i on svolán za ním, a vyslal posly v Ášéra a v Zevulúna a v Naftálího, i vystoupili mu vstříc.
36 A Gideón řekl k Bohu: Jsi-li ochoten vysvobodit Isráéle mou rukou podle toho, jak jsi promluvil,
37 hle, já na mlat pokládám rouno vlny; bude-li rosa na samotném rounu a na vší zemi sucho, pak budu vědět, že mou rukou Isráéle chceš vysvobodit podle toho, jak jsi promluvil.
38 I stalo se tak, takže když nazítří časně vstal, vyždímal rouno a vytlačil z rouna rosu, plnou číši vody.
39 A Gideón řekl k Bohu: Nechť proti mně neplane tvůj hněv, že promluvím, jen ten to krát; pouze ten to krát, prosím, na rounu budu konat zkoušku: Nechť se, prosím, do stává sucho na rouno samotné a na všechnu zem nechť se do stává rosa.
40 A Hospodin tak v oné noci učinil, takže se na rouno samotné do stalo sucho a na všechnu zem se do stala rosa.