1A vyšli všichni synové Isráélovi a shromáždění se sešlo jako jeden muž, v rozsahu od Dána a ž po Beér-ševu, i země Gileádu, k Hospodinu do Micpy;
2a dostavili se sloupové všeho lidu, všechny kmeny Isráélovy, v sejití Božího lidu, čtyři sta tisíc mužů, pěších, tasících meč;
3a synové Benjámínovi uslyšeli, že synové Isráélovi vystoupili do Micpy. A Isráélovi synové řekli: Mluvte - jak se událo toto zlo?
4A ten Léví ovec, muž té ženy, té zavražděné, odpověděl a řekl: Přišel jsem já i moje souložnice přenocovat do Givey, jež patří Benjámínovi,
5a občané Givey proti mně povstali a v noc i se proti mně postavili okolo domu; mne zamýšleli zabít a mé souložnice se naponižovali, a ž umřela.
6Uchopil jsem tedy svou souložnici a rozřezal jsem ji a rozeslal jsem ji v každý kraj dědictví Isráélova, neboť v Isráéli spáchali hanebnost a bezbožnost.
7Hle, vy všichni, synové Isráélovi - dejte si zde slovo a radu.
8A všechen lid povstal jako jeden muž s výrokem: Nepůjdeme nikdo k svému stanu a nebudeme se nikdo vzdalovat k svému domu!
9A nyní: toto je věc, již musíme učinit Givei: Podle losu proti ní!
10A vezmeme deset mužů na sto, po všech kmenech Isráélových, a sto na tisíc a tisíc na deset tisíc, k obstarání stravy lidu, aby při svém příchodu naložili s Geva Benjámínovým podle vší bezbožnosti, již v Isráéli spáchali.
11A shromáždil i se, všichni muži Isráélovi, k městu, sdruženi jako jeden muž.
12A Isráélovy kmeny vyslaly do všech čeledí Benjámínových muže se vzkazem: Co toto zlo, jež se mezi vámi událo?
13Nyní tedy vy dejte ty muže-ničemy, kteří jsou v Givei, a ť je můžeme usmrtit a zlo z Isráéle vyplenit. A le Benjámín, ti nebyli ochotni na hlas svých bratrů, synů Isráélových, uposlechnout,
14nýbrž se synové Benjámínovi z měst shromáždili do Givey k vytáhnutí do boje se syny Isráélovými;
15i byli v onen den synové Benjámínovi z měst podrobeni přehlídce, dvacet a šest tisíc mužů tasících meč, kromě obyvatel Givey - i ti byli podrobeni přehlídce: sedm set vybraných mužů -
16ze všeho tohoto lidu bylo sedm set vybraných mužů, nepoužívajících své pravé ruky, každý z nich schopný z praku střílet kamenem k vlasu a nemíjel se.
17I muži Isráélovi kromě Benjámína byli podrobeni přehlídce: čtyři sta tisíc mužů tasících meč, každý z nich bojovník.
18I povstali a vystoupili do Béth-Élu a obrátili se s otázkou na Boha; i řekli Isráélovi synové: Kdo mezi námi má jako první vystoupit do boje se syny Benjámínovými? A Hospodin řekl: Júdá jako první.
19Synové Isráélovi tedy za jitra vstali a položili se před Giveou;
20i vytáhli muži Isráélovi do boje s Benjámínem a seřadili se muži Isráélovi k boj i ke Givei;
21synové Benjámínovi však z Givey vytáhli a v onen den z Isráéle k zemi porubali dva a dvacet tisíc mužů.
22Lid však - muži Isráélovi - si dodal odvahy, i seřadili se opět k boj i na místě, kde se byli seřadili v první den,
23vystoupili však synové Isráélovi a až do večera před tváří Hospodinovou plakali a na Hospodina se s otázkou obraceli výrokem: Zda se mám opět přiblížit k boji se syny Benjámína, mého bratra? A Hospodin řekl: Vystupte proti němu.
24A v druhý den se synové Isráélovi přiblížili k synům Benjámínovým
25a Benjámín jim v ten druhý den z Givey vytáhl vstříc, i porubali z Isráélových synů k zemi ještě osmnáct tisíc mužů; tito všichni byli muži tasící meč.
26I vystoupili všichni Isráélovi synové a všechen lid a přišli do Béth-Élu a rozplakali se a zůstali tam před tváří Hospodinovou a v onen den se až do večera postili a vznášeli před tvář Hospodinovu vzestupné oběti a oběti pokojných hodů;
27a obrátili se synové Isráélovi s otázkou na Hospodina - neboť v oněch dnech tam byla skříňka Boží smlouvy
28a stával před ní Pínchás, syn Eleázára, syna Árónova, - výrokem: Zda mám ještě opět vytáhnout do boje se syny Benjámína, mého bratra, či mám přestat? A Hospodin řekl: Vystupte, neboť ho zítra chci vy dat v tvou ruku.
29A Isráél položil ke Givei vůkol zálohy
30a v třetí den vystoupili synové Isráélovi proti synům Benjámínovým a seřadili se proti Givei jako v dřívějších případech
31a synové Benjámínovi vytáhli vstříc lidu, byli odlákáni od města a počali dobíjet smrtelně raněné z lidu, jako v dřívějších případech, na silnicích, z nichž jedna stoupá k Béth-Él u a jedna polem ke Givei, asi třicet mužů z Isráéle;
32synové Benjámínovi si totiž řekli: Oni jsou před naší tváří poraženi jako poprvé. (Neboť synové Isráélovi si řekli: Prchejme, a ť je můžeme odlákat od města na silnice.)
33A všichni muži Isráélovi povstali ze svého místa a seřadili se v Baal-Támáru, a Isráélova záloha ze svého místa, z pláně u Geva, učinila výpad,
34a zpředu vůči Givei přišlo deset tisíc vybraných mužů ze všeho Isráéle. I zostřil se boj, a le oni nevěděli, že na ně doléhá pohroma.
35A Hospodin Benjámína před tváří Isráélovou porazil a synové Isráélovi v ten den z Benjámína porubali dvacet a pět tisíc a sto mužů; tito všichni byli muži tasící meč.
36A synové Benjámínovi shledali, že jsou poraženi; a synové Isráélovi Benjámínovi uvolnili místo, neboť spolehli na zálohu, již ke Givei položili,
37a záloha přispěchala a vyrojila se proti Givei, i přitáhla záloha a vybila město ostřím meče.
38A muži Isráélovi měli se zálohou dohodu: Vytvoř veliký oblak kouře (aby mu dali vystupovat ) z města!
39A muži Isráélovi se v boji obrátili a Benjámín počal dobíjet smrtelně raněné z mužů Isráélových, asi třicet mužů, neboť si řekli: Jistě je on před naší tváří úplně poražen jako v první m boj i.
40Tu počal z města vystupovat oblak, sloup kouře, a Benjámín se otočil za sebe a hle, celé město vystupovalo k nebesům!
41A muži Isráélovi se obrátil i a muži Benjámínovi byl i zděšen i, neboť shledal i, že na ně dolehla pohroma,
42i otočili se před tváří mužů Isráélových na cestu do pustiny, a le bitva je dohnala a ti z měst je ničili vprostřed nich.
43Obklíčili Benjámína, pronásledovali ho, drtili ho v tábořišti až naproti Givei od vzcházení slunce.
44I padlo z Benjámína osmnáct tisíc mužů; ano, všichni tito byli zdatní mužové.
45A otočili se a dali se na útěk do pustiny ke skalisku Rimmónu, a po silnicích jich napaběrkovali pět tisíc mužů a hnali se v patách za nimi až po Gideóm a dva tisíce mužů z nich pobili,
46takže všech v onen den padlých z Benjámína bylo dvacet a pět tisíc mužů tasících meč; ano, všichni tito byli zdatní mužové.
47Otočili se tedy a utekli do pustiny ke skalisku Rimmónu, šest set mužů, a na skalisku Rimmónu zůstali po čtyři měsíce.
48A muži Isráélovi se vrátili k synům Benjámínovým a ostřím meče je z měst nedotčených pobili až po dobytek, až po vše, co se naskytlo; také vydali všechna města, jež se naskytla, v oheň.