1V oněch dnech nebylo v Isráéli krále; a v oněch dnech si kmen Dáního hledal dědictví k bydlení, neboť mu až po onen den vprostřed Isráélových kmenů nic za dědictví ne při padlo.
2I vyslali synové Dánovi ze své čeledi pět mužů ze svého kruhu, mužů zdatných, z Corey a z Eštáólu, proslídit zem a vyšetřit ji; i řekli k nim: Jděte, vyšetřete zem. Přišli tedy v pohoří Efrájimově až k domu Míchovu a přenocovali tam;
3když oni byli u Míchova domu, rozpoznali oni hlas toho mladíka, toho Léví ovce, i odbočili tam a řekli mu: Kdo tě sem přivedl a co ty tu děláš a co zde máš?
4I řekl k nim: Tak a tak mi učinil Míchá a najal mě, i stal jsem se mu knězem.
5A řekli mu: Obrať se, prosím, na Boha s otázkou, a ť víme, zda naše cesta, na níž jdeme, bude úspěšná.
6A kněz k nim řekl: Jděte s pokojem, vaše cesta, jíž půjdete, je před Hospodinem.
7A těch pět mužů, ti odešli a přišli do Lájíše a uviděli lid bydlící vprostřed ní v bezpečí, podle způsobu Cidóním, mající pokoj a bezpečně se cítící, a v zemi nebylo nijak škodících, ani vládnoucího úřední mocí; a oni byli vzdáleni od Cídóním a nic neměli s lidmi.
8I přišli ke svým bratrům do Corey a Eštáólu a jejich bratři jim řekli: Co vy?
9I řekli: Vzhůru, a ť proti nim můžeme vystoupit, neboť jsme uviděli zem, že hle, je velmi dobrá, a vy jste nečinní; nechť neleníte odejít k přistoupení k zaujetí země
10(jak vstoupíte, budete přicházet k lidu bezpečně se cítícímu a zemi rozsáhlé na obě strany ); vždyť ji Bůh dal v naši ruku, místo, kde není nedostatku ničeho, co v zemi je.
11Vypravili se tedy odtamtud, z čeledi Dáního, z Corey a z Eštáólu, šest set mužů opásaných válečným náčiním,
12i vystoupili a položili se v Kirjath-jeárím v Júdovi; proto tomuto místu až po tento den dávají název Machanéh-Dán - hle, za Kirjath-jeárím.
13A odtamtud přešli v pohoří Efrájimovo a přišli až k domu Míchovu;
14a těch pět mužů, ti, již byli odešli proslídit zem, Lájíš, se ujali slova a řekli k svým bratrům: Zda víte, že v těchto domech je přehoz a domácí bůžkové a socha a slitina? Nyní tedy vězte, co máte činit.
15Odbočili tedy tam a vešli do domu toho mladíka, Léví ovce domu Míchova, a položili mu otázku, jak se mu vede;
16a u vchod u do brány stálo šest set mužů, opásaných svým válečným náčiním, ze synů Dánových.
17A těch pět mužů, ti, již byli odešli proslídit zem, vystoupili, vešli tam, vzali sochu a přehoz a domácí bůžky a slitinu, zatímco kněz stanul u vchod u do brány, i těch šest set mužů, již byli opásáni válečným náčiním;
18onino tedy vešli v Míchův dům a vzali sochu a přehoz a domácí bůžky a slitinu; a kněz k nim řekl: Co vy děláte?
19A řekli mu: Mlč, polož svou ruku na svá ústa a pojď s námi, a by ses stal otcem a knězem nám; zda je ti lépe být knězem domu jednoho muže či abys byl knězem kmeni a čeledi v Isráéli?
20A srdce kněze se potěšilo, i vzal přehoz a domácí bůžky a sochu a vešel v střed tohoto lidu.
21I otočili se a odešli, a dopředu pustili drobotinu a dobytek a to, co bylo cenné.
22Když oni byli od Míchova domu vzdáleni, byli svoláni muži, kteří byli v domech, jež byly u domu Míchova, a dohonili syny Dánovy;
23a jali se na syny Dánovy volat; ti obrátili svou tvář a řekli k Míchovi: Co je ti, že ses shromáždil?
24I řekl: Vzali jste mé bohy, jež jsem si opatřil, i kněze, a odešli jste, a co ještě mám? Co tedy toto, že říkáte: Co je ti?
25A synové Dánovi k němu řekli: Nechť nás nenutíš poslouchat tvůj hlas, aby se na vás nemuseli vrhnout muži rozhořčené duše, takže by ses zbavil žití svého i žití svého domu.
26A synové Dánovi odešli svou cestou a Míchá shledal, že oni jsou silnější než on, i otočil se a vrátil se do svého domu.
27A oni odnesli, co si Míchá opatřil, i s kněze m, jehož měl, a přišli k Lájíši, k lidu majícímu pokoj a bezpečně se cítícímu, a pobili je ostřím meče a město spálili ohněm;
28a nebylo vyprošťujícího, neboť ono bylo vzdáleno od Cídónu a oni nic neměli s lidmi; a ono bylo v údolí, jež je u Béth-rechóva. I vybudovali to město a usídlili se v něm
29a jméno toho města nazvali Dán, jménem jejich otce, jenž se narodil Isráélovi, a le zprvu ovšem bylo jméno toho města Lájíš.
30A synové Dánovi si postavili tu sochu a Jehónáthán, syn Géršóma, syna Mojžíšova, on a jeho synové byli kmeni Dánovu kněžími až po den opuštění země,
31a sochu Míchovu, již si opatřil, u sebe měli umístěnu po všechny dni pobytu Božího domu v Šíle.