1I vyskytl se v pohoří Efrájimově muž, jehož jméno bylo Míchájhú;
2ten své matce řekl: Tisíc a sto šeklů stříbra, co ti bylo odebráno, a tys zaklela a řekla jsi to i v mé uši - hle, to stříbro je u mne, vzal jsem je já. A jeho matka řekla: Budiž můj syn požehnán od Hospodina.
3I vrátil těch tisíc a sto šeklů stříbra své matce a jeho matka řekla: To stříbro jsem plně posvětila Hospodinu ze své ruky pro svého syna k zhotovení sochy a slitiny, a nyní ti je chci vrátit.
4Vrátil tedy to stříbro své matce a jeho matka vzala dvě stě šeklů stříbra a dala je zlatníku; ten je zpracoval na sochu a slitinu. To se do stalo v dům Míchájhúa.
5A ten muž, Míchá, měl dům bohů, i zhotovil přehoz a domácí bůžky, i naplnil ruku jednoho ze svých synů, takže se mu stal knězem.
6V oněch dnech nebylo v Isráéli krále; každý činil, co bylo v jeho očích správné.
7I vyskytl se mladík z Béth-lechemu Júdova, z čeledi Júdovy, a on byl Léví ovec a on pobýval tam.
8A ten muž z toho města, z Béth-lechemu Júdova, odešel pobývat, kde by co mohl najít; a při konání své cesty přišel v pohoří Efrájimově až k domu Míchovu
9a Míchá mu řekl: Odkud přicházíš? I řekl k němu: Já jsem Léví ovec z Béth-lechemu Júdova a jdu já pobývat, kde co budu moci najít.
10A Míchá mu řekl: Zůstaň u mne a staň se mi otcem a knězem a já ti budu dávat deset šeklů stříbra za rok a vybavení rouchy a tvou obživu. A Léví ovec ve šel
11a přivolil Léví ovec zůstat s tím mužem; i stal se mu ten mladík jako by jedním z jeho synů;
12a Míchá naplnil ruku toho Léví ovce, i stal se mu ten mladík knězem a byl v Míchově domě.
13A Míchá řekl: Nyní vím, že mi Hospodin bude činit dobře, neboť se mi knězem stal Léví ovec.