1A Šimšón odešel do Gazy a uviděl tam ženu-nevěstku, i vešel k ní.
2Výrok ke Gazathím: Přišel sem Šimšón! Rozestavili se tedy vůkol a číhali na něho v bráně města po celou noc; a po celou noc se chovali tiše s výrokem: Až do světla jitra, potom ho budeme moci zabít.
3A Šimšón poležel až do půlnoci a v půlnoc vstal a pevně uchopil dveře brány města a obě veřeje a vytrhl je se závorou; to naložil na svá plece a vynesl to na témě hory, jež je před Chevrónem.
4Potom se stalo, že zamiloval ženu v údolí Sóréku, a její jméno Delílá.
5I vystoupili k ní pohlaváři Pelištím a řekli k ní: Přemluv ho a zjisti, čím je jeho síla veliká a čím bychom na něho stačili, takže bychom ho mohli spoutat k jeho zkrocení; a my - každý ti dá tisíc a sto šeklů stříbra.
6Delílá tedy k Šimšónovi řekla: Prozraď mi, prosím, čím je tvá síla veliká a čím bys mohl být spoután k svému zkrocení.
7A Šimšón k ní řekl: Poutali-li by mě sedmi žilami, čerstvými, jež ještě nebyly vysušeny, pak bych zeslábl a byl jako každý jiný člověk.
8Pohlaváři Pelištím jí tedy vynesli sedm žil, čerstvých, jež ještě nebyly vysušeny, i spoutala ho jimi;
9a v pokoji jí seděla záloha, i řekla k němu: Pelištím na tebe, Šimšóne! A roztrhl ty žíly, jako se trhá vlákno koudele při svém ucítění ohně, a jeho síla nebyla poznána.
10A Delílá k Šimšónovi řekla: Hle, ztropil si s ze mne blázna a promluvil jsi ke mně lež; prozraď mi, prosím, nyní, čím bys mohl být spoután.
11I řekl k ní: Poutali-li by mě pevně novými provazy, jimiž nebyla vykonána práce, pak bych zeslábl a byl jako každý jiný člověk.
12Delílá tedy vzala nové provazy a spoutala ho jimi a řekla k němu: Pelištím na tebe, Šimšóne! (A v pokoji seděla záloha.) I roztrhl je ze svých paží jako niti.
13A Delílá k Šimšónovi řekla: Až posud si s ze mne tropil blázny a mluvil jsi ke mně lži; prozraď mi, čím bys mohl být spoután. I řekl k ní: Budeš-li vetkávat sedm kadeří mé hlavy v osnovu.
14Přirazila je tedy bidlem a řekla: Pelištím na tebe, Šimšóne! I procitl ze svého spánku a vytrhl tkalcovské bidlo i osnovu.
15A řekla k němu: Jak můžeš říkat: Miluji tě, a tvé srdce není se mnou? Nyní si s již třikrát ze mne natropil bláznů a neprozradil jsi mi, čím je tvá síla veliká.
16A když na něho po všechny dni svými řečmi dotírala a trápila ho, stalo se, že se jeho duše stala k smrti netrpělivou,
17takže jí celé své srdce vyjevil; i řekl jí: Na mou hlavu nevystoupila břitva, neboť já jsem od lůna své matky Božím zasvěcencem; byl-li bych oholen, pak by ode mne má síla odstoupila, takže bych zeslábl a byl jako každý člověk.
18I poznala Delílá, že jí vyjevil celé své srdce; poslala tedy a pohlaváry Pelištím povolala výrokem: Ten to krát vystupte, neboť mi vyjevil celé své srdce. Pohlaváři Pelištím k ní tedy vystoupili a vynesli ve své ruce peníze.
19I uspala ho na svých kolenou a povolala muže a dala oholit sedm kadeří jeho hlavy; tak k jeho zkrocení způsobila znesvěcení a jeho síla od něho odstoupila.
20I řekla: Pelištím na tebe, Šimšóne! Procitl tedy ze svého spánku a řekl si: Budu moci vyjít jako v dřívějších případech a vytřást se; a le on nevěděl, že Hospodin od něho odstoupil.
21A Pelištím se ho chopili a vypíchali jeho oči a zavedli ho dolů do Gazy a spoutali ho mosaznými okovy; a stal se mlečem v domě vězňů.
22Vlas jeho hlavy však počal růst, jak byl oholen.
23A pohlaváři Pelištím se shromáždili k obětování veliké oběti Dágónovi, jejich bohu, a k veselici; i řekli: Náš bůh vy dal v naši ruku Šimšóna, našeho nepřítele.
24A lid, ti ho uviděli a jali se chválit svého boha, tak že říkali: Náš bůh vy dal v naši ruku našeho nepřítele a pustošitele naší země a toho, jenž rozmnožil naše zabité.
25A když se jejich srdce potěšilo, stalo se, že řekli: Povolejte Šimšóna, a ť nám tančí! Povolali tedy Šimšóna z domu vězňů, i jal se před jejich tváří žertovat; a postavili ho mezi dva sloupy.
26A Šimšón řekl k hochu, jenž ho držel za ruku: Nechej mě, a ť nahmatám ty dva sloupy, na nichž je dům založen, a ť mohu na ně spolehnout.
27A dům byl plný mužů a žen, i všichni pohlaváři Pelištím tam přišli, a na střeše bylo asi tři tisíce mužů a žen, již se dívali na Šimšónův tanec.
28A Šimšón se jal k Hospodinu volat výrokem: Pane, Hospodine, připomeň si mě, prosím, a posilni mě, prosím, jen tentokrát, ó Bože, a ť se na Pelištím jednou pomstou mohu pomstít za obě své oči!
29I objal Šimšón ty dva prostřední sloupy, na nichž byl dům založen (a nalehl na ně ), jeden svou pravicí a jeden svou levicí;
30a Šimšón řekl: Nechť umírá mé žití s Pelištím! I vypjal se mocně a dům padl na pohlaváry a na všechen lid, jenž v něm byl, takže mrtvých, jež usmrtil při své smrti, bylo více než těch, jež usmrtil ve svém životě.
31A sestoupili jeho bratři a všechen dům jeho otce a vyzvedli ho a vynesli a pohřbili ho mezi Coreou a mezi Eštáólem v hrobě Mánóacha, jeho otce. A on soudil Isráéle po dvacet let.